"Trofej vypadá zhruba stejně jako loňská. Granát je český kámen, je velmi odolný, má krásnou barvu, dobře se s ním pracuje. Jsou to granáty většího rozměru, pocházejí ze starých sbírek," řekl Lejhanec.

Ačkoliv nese označená zlatá, helma je vlastně celá ze stříbra. Až závěrem se galvanicky pozlatí asi šesti gramy zlata. Celému procesu ale předchází velmi náročná výroba stříbrného korpusu přilby.

"Stříbro se roztaví, slije do ingotu, rozválcuje do plechu, z něho se vyřízne kruh, z něho se na kovotlačitelském soustruhu vytlačí hrubý hrnec. Dlouho se pak brousí, aby byl dokonale hladký, je to velmi pracný proces," řekl Lejhanec.

Klenotník má dva stříbrné polotovary v zásobě, kdyby se během výroby trofeje objevila vada materiálu, což už se mu jednou přihodilo. Zlatníci potom vyrábí ozdobné prvky, šatonky pro uchycení granátů, stříbrné lístky lipových ratolestí a český státní znak. Kožení v pardubických barvách červené a bílé ušila pro letošní přilbu švadlena již před rokem.

"Na závěr se přilba vyleští, to probíhá ještě před rytím, aby se leštěním rytina nepoškodila. Rytí je opravdu náročná ruční práce," řekl Lejhanec. Výroba trofeje začíná už v březnu a letos je dokončená v mírném předstihu, termín prestižního závodu tradičně připadá na přelom září a října.

Vnitřek helmy tvoří výstelka z pružného materiálu, který se přizpůsobí velikosti hlavy vítěze. Trofej musí závodníkovi dobře padnout, aby mu během čestného kola na ploché dráze nespadla na zem. "V posledních letech závodníkům helma sedí dobře, zvládnou s ní objet dráhu i po zadním kole," řekl Lejhanec. Dokonale hladkou a lesklou trofej poničí i drobné zrnko písku, vítězové proto dostávají v posledních letech jemné textilní rukavice.

Zlatá přilba je nejstarší plochodrážní závod na světě. Klenotník letos se svými spolupracovníky vyrobil již 24. trofej. Po restituci rodinného obchodu obnovil tradici, kterou hned při prvním ročníku závodu v roce 1929 započala jeho rodina.