"Naše první dlouhá noc byla velkým třeskem. Od té doby ta myšlenka oběhla svět. Převzalo ji více než sto měst, od Prahy po Paříž, od Bruselu po Buenos Aires," říká jeden z organizátorů berlínské akce Moritz van Dülmen. Za dvě desetiletí se myšlenkou neinspirovala jen další města, ale také další obory. V Berlíně se tak během roku odehrávají i dlouhé noci vědy, náboženství, hudby, literatury nebo sportu.

O tom, jak se za léta změnila a rozrostla i samotná berlínská muzejní noc, svědčí to, že se jí letos zúčastní na osm desítek institucí, zatímco v roce 1997 jich bylo 18. Mezi muzea, která se do akce zapojí poprvé, patří třeba Urban Nation Museum, které se věnuje současnému městskému umění, nebo centrum pro umění a veřejný prostor na zámku Biesdorf.

Letošní muzejní dlouhá noc se i na počest kulatého výročí svého vzniku ponese pod heslem Vyrobeno v Berlíně. Například Muzeum filmu a televize se soustředí na kariéru zpěvačky a herečky Marlene Dietrichové - jediné celosvětově známé berlínské filmové hvězdy, Muzeum Käthe Kollwitzové zase přiblíží život této nejznámější berlínské umělkyně - malířky, grafičky a sochařky. Výstavní síň Martin-Gropius-Bau ukáže rukopis románu Franze Kafky Proces, jehož vznik Berlín bezprostředně ovlivnil.

Zájemci budou mít ale možnost zhlédnout i řadu výstav s jinou než uměleckou tematikou. Muzeum Ephraim-Palais nabídne expozici o 125 letech historie fotbalových klubů a jejich rivality v Berlíně, muzeum metra nechá zase na trase mezi Postupimským náměstím a olympijským stadionem jezdit soupravu vyrobenou v německé metropoli ve 20. letech minulého století.

Dlouhá noc muzeí začne v sobotu v 18:00 SELČ a skončí v neděli ve 02:00 SELČ. Vstupné pro dospělé, které umožňuje také jízdu veřejnou dopravou nebo zvláštními linkami mezi jednotlivými muzei, přijde na 18 eur (470 korun), děti do 12 let mají vstup zdarma.