Před pěti lety zjistila, že básníkův hrob patří k těm, za které nikdo neplatí. "Hned jsem běžela na Správu pražských hřbitovů a zjišťovala jsem, zda neexistují příbuzní, nepodařilo se mi to ale zjistit. Tak jsem si nechala hrob zaplatit z rodinného rozpočtu k narozeninám," uvedla.

V roce 2013 se začali přidávat další lidé a dnes na Vyšehradském hřbitově, kde Kainar leží a spočívá tu celkem přes 300 významných osobností, je již jen několik opuštěných hrobových míst. Podobně se lidé starají třeba o hrob spisovatele Eduarda Basse nebo malíře Julia Mařáka.

"Řekla bych, že v posledních dvou letech je to vyloženě móda, že si lidé platí slavné hroby. Přijde mi to legrační. Já jsem to udělala čistě jen kvůli tomu, že Josef Kainar mi opravdu pomohl vychovat všechny tři mé děti, kterým jsem jeho básničky od malička četla," vzpomíná. "Vím, že měl temné období, že napsal i řadu básní poplatných režimu, ale vážím si ho za dětskou tvorbu," dodala.

Počátky tvorby Josefa Kainara byly ovlivněny především existencialismem. Jeho tvorba má dvě dominanty - 40. a 60. léta. Mezi nimi ležící desetiletí je naproti tomu ve znamení loajality k vládnoucímu komunistickému režimu. V pozdních letech psal poezii plnou sarkasmu a skepse. V roce 1971, krátce před svou smrtí, byl designován jako první předseda znormalizovaného Svazu československých spisovatelů.

Jeho texty v jazzové, beatové i folkové podobě nazpívala řada interpretů, například Vladimír Mišík, Michal Prokop a Eva Olmerová. Roku 1972 vyšlo album Kuře v hodinkách skupiny Flamengo, které Kainar otextoval. Album je řazeno mezi nejlepší rockové desky v české historii.

Kainarův hrob má Vondráčková pronajatý do roku 2022. Nemá k hrobovému místu vlastnické právo, nijak ho tedy nemění či neupravuje. Ani k němu nechodí každý týden s květinou a svíčkou. Chtěla prý hlavně, aby hrob nezanikl, což by při dlouhodobém neplacení mohlo hrozit. Co bude po desetileté lhůtě zatím neplánuje. "Třeba to bude chtít zaplatit někdo jiný. Ale když to bude potřeba, zaplatíme to dál," říká.