Nejvíce lidí bylo na slavnostech v pátek a v sobotu, kdy až do pozdního večera počasí folkloru přálo. Teprve poté areál zchladil déšť. Místním to ale pod dlouhém suchu příliš nevadilo. "Modlíme se za déšť od dubna," zaznělo z pódia před začátkem sobotního programu věnovaného 50. výročí souboru Velička. Déšť poznamenal i dnešní program.

U větrného mlýna se závěrečný koncert Horňáckých slavností koná od roku 1992. Národní kulturní památku spravuje Technické muzeum v Brně. "Po oficiálním programu pak hudebníci zůstávají v areálu mlýna a hrají jen sobě a zbylým návštěvníkům ku potěše," popsal tradici správce památky Miroslav Břínek na webu muzea.

Horňácké slavnosti se od jiných folklorních festivalů liší tím, že prakticky nezvou hosty z jiných národopisných oblastí. Jak každoročně zdůrazňuje starosta Velké nad Veličkou Jiří Pšurný, v pořadech účinkují jen soubory, cimbálové muziky, skupiny a sólisté z Horňácka.

Horňácko je součástí Moravského Slovácka, leží na úpatí Bílých Karpat na moravsko-slovenském pomezí. Je pověstné udržováním lidových tradic. Celou národopisnou oblast tvoří devět obcí s centrem ve Velké nad Veličkou a roztroušené samoty. Festival folkloru celého Horňácka se konal poprvé v roce 1957.