Jedním z lákadel je turecký stan, který roku 1644 získal Heřman Černín z Chudenic coby císařský velvyslanec od diplomatů Osmanské říše jako dar. "Jakmile tento stan obdržel, hned v něm nechal sloužit křesťanskou mši, aby stan i domestikoval," řekl ČTK šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec.

Jak řekl ČTK kastelán jindřichohradeckého zámku Jan Mikeš, cesta, kterou tehdy Heřman Černín podnikl, pomohla rakouskému císaři v třicetileté válce, protože Turecko pak do vojenského konfliktu nevstoupilo. "Císařská vojska měla tak krytá záda a mohla všechny síly vrhnout do boje s ostatními státy," řekl Mikeš. Stan byl vystaven naposledy v roce 2001 na výstavě Sláva barokní Čechie, nyní je vybaven doplňky, koberci či nádobím.

Na ploše přes 570 čtverečních metrů spatří lidé v devíti místnostech i turecké zbraně, textilie, postroje na koně nebo barokní kostým Turka s kulisou z barokního divadla v Českém Krumlově, která zachycuje výjev z tureckého stanového tábora. Vjem by měly umocnit zvuky tureckého tržiště.

Kolekce je ve druhém patře renesančního Adamova stavení, které památkáři obnovili. Vznikla i replika dřevěného kazetového stropu. Toto patro Adamova stavení nebylo nikdy otevřené celé, částečně do 80. let minulého století. "Teď poprvé projdou lidé všemi místnostmi," řekl Mikeš.

Od roku 1773, kdy zámek vyhořel, bylo Adamovo stavení obnovené jen zčásti, v polovině chyběly stropy. Zámek v Jindřichově Hradci loni navštívilo 72.302 lidí.