Tomanovy práce vlastní Východočeská galerie v Pardubicích a podle kurátorky jsou známé. Vokolkovy práce nikoliv, vystavené budou poprvé. Objevili je odborníci až při pátrání po artefaktech a dokumentech, které souvisí s jeho dědou Vojmírem.

"Základem koláží se stala xylografická publikace z 19. století, tehdy vyhozená z muzea, kterou přátelé v domě Tomanových rodičů v Pernštýnské ulici v Pardubicích rozstříhali. Koláže údajně vznikaly během několika setkání," řekla Vítková.

Fotograf Jiří Toman a student archeologie Vít Vokolek se scházeli také na trampské chatě nedaleko Labe nazvané Vozuty Medo. Už název zní surrealisticky. Vznikl podle písmen nalezených na smetišti. Vytvářet koláže navrhl Vokolek, který pochází z významné pardubické rodiny nakladatelů.

"Nalezené motivy a předměty, jimž byla ukradena původní identita a přidělena nová, to je princip nejvýznamnější surrealistické metody koláže. Oba svou práci považovali za hru a cítili se být pravými surrealisty," řekla Vítková.

Toman, učedník a pomocník Josefa Sudka, později použil své koláže při ilustrování knih. Vokolkovo surrealistické období skončilo po absolvování vysoké školy, poté se plně věnoval archeologii.