"Objednávali jsme 2500 vdolečků, tisíc zákusků, 90 litrů vína a 60 litrů slivovice. Ještě musíme zajistit nějakou vodu, kdyby někdo chtěl pít i nealko," řekla s úsměvem Frantová.

Mít syna za krále je pro rodinu velkou poctou, přináší to však i řadu starostí. Některé rodiny dokonce částečně upravují domy nebo zvelebují zahrady. "Už máme vše nachystané. Co bylo potřeba vybílit, to jsme vybílili, ještě budu umývat okna, ať se krásně lesknou, manžel posekal trávu, snad už bude vše v pořádku," uvedla Frantová, podle které je ještě třeba do konce týdne vyžehlit a upravit kroje. S řadou věcí pomáhají členové rodiny a kamarádi. "Kdo má ruce, ten pomůže. Holky mi třeba pomáhaly dělat růžičky na výzdobu domu, ty už máme nachystané, v pátek budeme zdobit dům," řekla Frantová.

Rodina Frantových již podobné přípravy zažila, když před pěti lety byl králem jejich starší syn Ondřej. "Víme už, co je třeba udělat, ale stejně se vše musí udělat znovu, všechno zařídit," řekla Frantová.

Martin podle ní nervozitou netrpí. "Hlavně se těší, že pojede na koni, umí na něm hezky jezdit. Předávání vlády máme také natrénované, ještě musí dopilovat slib, aby to bylo hezké," řekla Frantová.

Jízda králů je od listopadu 2011 zapsaná na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Patří k nejznámějším folklorním zvykům v zemi. Její původ je podle některých výkladů v dobách, kdy spolu soupeřili chlapci při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži. Kromě Vlčnova se Jízda králů jezdí i na dalších třech místech Slovácka - v Kunovicích, Hluku a Skoronicích.

Najít krále je výsadou jinochů, kteří v daném roce dovrší 18 let. Obcházejí rodiny chlapců ve věku od deseti do 12 let a přemlouvají je, aby jim "daly syna za krála".