"Je to způsob, jakým foglarovské sdělení nést i do budoucnosti vznikem nových děl v dětské literatuře a překladem českých literárních děl do cizích jazyků," uvedl Šídlo. Doplnil, že projekt vzniká ve spolupráci s Českým literárním centrem a s Mezinárodním výborem pro dětskou knihu. Už nyní podle něj nadace zaznamenala zájem o pobyty ze strany autorů z různých koutů světa, například i z Afriky nebo Jižní Ameriky.

V současné době je byt v žižkovském domě s číslem popisným 18 v podstatě ve stejné podobě, v jakém ho spisovatel opustil. Zmizely jen regály na písemnosti, kde Foglar ukládal například desetitisíce dopisů od fanoušků. Tyto a další písemnosti postupně odvezl Památník národního písemnictví ke katalogizaci, archivaci a zpracování badateli Skautské nadace. V bytě je však stále k vidění původní zařízení i spisovatelovy osobní předměty.

Nyní se nadace chystá byt zrekonstruovat se zachováním některých stávajících prvků. První spisovatel by se v něm na měsíční pobyt mohl ubytovat letos na podzim.

Spisovatel se skautskou přezdívkou Jestřáb žil v žižkovském domě s číslem popisným 18 v letech 1978 až 1999, kdy zemřel. Byt stejně jako autorská práva ke svému dílu odkázal nadaci, ve které byl předsedou. Ta však krátce po jeho smrti kvůli nedodržení zákona zanikla a o dědictví se zároveň přihlásil Foglarův synovec. Následovaly vleklé soudní spory, dědictví však nakonec skončilo u nástupnické Skautské nadace Jaroslava Foglara. Ta získala i spisovatelův byt, který byl 16 let zapečetěný.

Foglar byl významnou osobností skautského hnutí. Velkou část života vedl chlapecký oddíl Pražskou dvojku a jeho výchovným programem se inspirovalo několik generací skautských vedoucích. Za svůj život napsal desítky knih, mezi které patří Rychlé šípy, Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině, Záhada hlavolamu a mnoho dalších.