"Jedná se o fragmenty, ale i poměrně zachovalé barokní památky. Osobně jsem některé z nich před sedmi lety našel v zámeckém parku, jsou to velmi zajímavé věci," uvedl ředitel zámku Pavel Chmelík. Podle něj je cílem představit návštěvníkům co nejvíce zajímavostí ze zámeckých sbírek. Lapidárium v přízemních arkádách je volně přístupné po celý rok.

Zámek lapidárium otevřel před před pěti lety. "Zpřístupnil šest artefaktů, které byly nalezeny během podzimního archeologického průzkumu nádvoří a při zemních pracích v zámecké zahradě. Jde o barokní šištice, které zdobily ústí vody do zámeckého trojzubce, a o části stavebních prvků z druhé poloviny 16. století, jež byly součástí arkády původní renesanční stavby. Podle historika holešovského zámku a správce sbírkových fondů Ondřeje Machálka pomáhají utvářet představu o tehdejší stavební kompozici stavby, která stála na místě dnešního zámku," uvedla Podhajská.

Nové artefakty by lapidárium mohly doplnit na konci června, k vidění poté bude celkem asi 30 kusů. "Zajímavou novinkou jsou části barokních soch, jejich původ neznáme, jsou středoevropské provenience, možná vznikly ve Vídni," uvedl Chmelík.

Renesanční zámek byl postaven v roce 1574 na místě někdejší gotické tvrze z 15. století, jejíž část se na zámku dodnes zachovala. Na konci třicetileté války v roce 1643 zámek vyplenili a vypálili Švédové. V takovém stavu jej v roce 1651 koupil Jan hrabě z Rottalu, který si objednal jeho přestavbu v duchu raného baroka. Dokončena byla před rokem 1674. Poslední závažnější stavební změny na zámku spadají do období pozdního klasicismu, tedy do poloviny 19. století. V roce 1948 byl zámek znárodněn, v roce 1992 ho v restituci získala soukromá majitelka. Holešovská radnice ho od ní koupila v roce 2005, postupně investuje do oprav.