Pro hrady a zámky v Libereckém kraji sezona začne až za týden, o prodlouženém velikonočním víkendu. Hrubý Rohozec začal tradičně dřív. "Měli jsme asi 60 lidí. Obvykle jich bývá na zahájení 130 až 140," uvedl Holub. Za menším zájmem vidí, že v nedalekých Dolánkách byla akce pro děti spojená s barvením vajíček a v nepříliš vzdáleném zámku Sychrov oblíbené velikonoční trhy. I počasí spíše vábilo stále k lyžování. A kdo přišel na zámek, zima byla i tam. "Uvnitř jsou dva stupně," upřesnil kastelán.

Průvodci dnes zájemce prováděli po třech okruzích, z toho jeden zkrácený byl určený pro děti. Podle Holuba před sezonu v místnostech trochu doplnili a obměnili mobiliář. "Novou trasu ani místnost letos nemáme, ale zapojili jsme se do roku diplomacie. Budeme se snažit propagovat naší relativně novou místnost s asijským uměním," uvedl kastelán. Spojení není náhodné, člen předchozích majitelů panství, Kuno Des Fours Walderode, jako diplomat působil na začátku minulého století v japonském Tokiu.

Hrubý Rohozec, který loni navštívilo přes 26.000 lidí, bude pro zájemce otevřený i v neděli a pak až na prodloužený velikonoční víkend. Od dubna bude zámek přístupný každý den s výjimkou pondělí až do konce října. Zámek je poměrně unikátní památkou, protože v něm lze najít nábytek i stavební pozůstatky několika slohů. Má středověkou věž a vstupní portál, renesanční arkády v nádvoří, barokně zdobenou kapli či novogotickou výmalbu v jídelně. K nejstarším kusům nábytku patří židle či truhla ze 16. století, které zdobí zámecké chodby. V současné době jsou interiéry prezentované v podobě ze 30. let 20. století, kdy na zámku bydlel jeho předposlední majitel hrabě Mikuláš Vladimír Des Fours Walderode se svou manželkou Gabrielou Karolínou a jejich syny Maxmiliánem a Ludvíkem.

Tento šlechtický rod v restituci usiluje o získání zámku zpět do svého vlastnictví, spor se státem se táhne už čtvrtstoletí a nepříznivě se projevuje i na stavu národní památky. "Doufáme, že spor u soudu už brzo skončí, ať to dopadne jakkoliv," uvedl ředitel Územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec. Obnově památky by to podle něj pomohlo, nyní se dělají jen nejnutnější práce. Potřeba je hlavně stabilizovat skálu, na níž zámek stojí. Náklady se odhadují na 70 milionů korun. Loni se alespoň za čtyři miliony provedlo odvodnění skály, aby voda dál nenarušovala její stabilitu. "Letos se bude monitorovat, jaký to bude mít vliv," dodal Kadlec.