A název vyjadřuje odpor, který Skalník a mnoho dalších v dobách normalizace cítili, že nechtějí a nemusejí tančit tak, jak oficiální místa po dlouhou dobu po srpnové okupaci z roku 1968 pískala, vysvětluje jeden z kurátorů výstavy, grafik Karel Haloun. Skalník dnes ČTK řekl, že kurátorům dal při výběru děl na výstavu volnou ruku. Ti je museli shromáždit z mnoha soukromých sbírek či třeba z archivu Jazzové sekce. "Archiv jsem si nikdy nedělal," řekl. "Moje letitá práce v užité grafice nikdy nebyla vystavena takhle kompletně. Jsou tam i práce 45 let staré," řekl.

Mezi nimi jsou třeba plakáty k legendárním Pražským jazzovým dnům, mnoho známých a populárních knižních titulů nebo gramofonových desek. "A všechno dělané na koleně, neexistovaly xeroxy, počítače, nic takového nebylo. Takže lepení písmenek, zalepování maket a podobně. Je to svědectví doby, obohatilo mě to, bylo to zajímavé téma, ale já mám své téma a chci už jen malovat a dělat volnou tvorbu," řekl.

Joska Skalník je jeden ze zakladatelů Jazzové sekce a tvůrce výtvarné podoby její produkce. Je otcem snadné vizuální rozpoznatelnosti produkce této státem neřízené organizace. Jednoduchý grafický jazyk, který zvolil pro její vizuální styl, stejně jako pro obaly gramofonových desek, se vyznačoval čistotou, s níž uměl zúročit ohlasy samizdatové estetiky a těžit z limitované kvality tehdejšího tisku.

Dominantní barvou jeho děl je modrá, o které rád hovoří jako o barvě fantazie a vznešenosti, ale i nostalgie, melancholie a duchovnosti. Objevuje se na Skalníkových obrazech, kolážích a grafice, ale vévodí i jeho instalacím nebo objektům.

Skalník v roce 1970 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, poté se živil jako grafik a řadu let pracoval pro Činoherní klub. Vystřídal v této pozici malíře a grafika Libora Fáru (1925 až 1988). Fárova osobnost a dílo významně ovlivnily Skalníkovu grafickou tvorbu. Po dobu jeho výstavy je v DOXu přístupná i výstava, která představí Fárovy práce.

Skalník v listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum a přes rok patřil k poradcům prezidenta Václava Havla. Od roku 1991 se věnuje hlavně volné tvorbě. Podle materiálů Ústavu pro studium totalitních režimů Skalník léta informoval StB o svých schůzkách se zaměstnanci velvyslanectví USA v Česku. Výtvarník obvinění odmítá, předlistopadoví odpůrci režimu nemají na jeho minulost jednotný názor.