"Hrozně se mi líbí to pojetí Patrika Lančariče, kde to neděláme jako takzvaně 'na řezandu', není to zakopávání a nepracujeme vyloženě s gagy. Hrajeme to v podstatě jako sociální drama, nikoliv jako komedii, ale z toho by měly vyjít vtipné situace, kdy sázíme na jakési ztotožnění s hrdinou. Divák by s ním měl soucítit, tím by to mělo být poutavé i vtipné," řekl ČTK Vacek.

Pignon je ve hře opět za zoufalce, je rozvedený, dva roky nezaměstnaný a bez peněz. Děj je zasazen do luxusního loftového bytu v Paříži plného moderního umění.

Lančarič by podle svých slov rád obecně pozvednul komedie na vyšší úroveň. "Roky mi vadí, že se obecně komedie považuje za pokleslejší žánr. Samozřejmě, mnohokrát je tak hraná a inscenovaná, že to tak působí, ale chtěl jsem, aby se to dostalo na úroveň něčeho, co nás může i povznést. Že to není jen laciná zábava. Když se podíváte na skutečně pěkný film, že nemusíte mít výbuchy smíchu, ale máte pořád takový ten zvláštní úsměv na rtech, je vám příjemně se na to dívat a občas přijde i závan toho smutnějšího v životě, který se poté zase otočí v dobré. S tímto druhem energií mě baví to dělat," uvedl Lančarič.

Postava Françoise Pignona se ve zlínském divadle neobjevuje poprvé, na repertoáru je od loňského roku také Veberova starší komedie Blbec k večeři s Josefem Kollerem v hlavní roli. Podle Lančariče však Drahá legrace na Blbce k večeři nenavazuje, spojuje ji jen jméno hlavní postavy. Vacek podle svých slov Kollera v roli ani neviděl. "Chtěl jsem si nechat čistou hlavu a přistupovat k tomu po svém. Ta postava by měla být jiná, není to žádný druhý díl," uvedl Vacek.

Veber je jako autor scénáře podepsán pod mnoha úspěšnými komediemi, které prošly i českými kiny, například Velký blondýn s černou botou, Muž z Acapulca či Bezva finta.