Například zámek Kozel u Šťáhlav nedaleko Plzně vstoupil do nového roku s novým kastelánem. Ten předchozí, Karel Bobek, byl mezi kastelány v Česku jedním z nejdéle sloužících. Správcování památky se věnoval čtyři desetiletí, z toho na Kozlu byl od roku 1980. V Plzeňském kraji jsou i další kasteláni, kteří na "své" památce slouží desítky let. Například kasteláni v Nebílovech, v Manětíně a v Horšovském Týně jsou na svých zámcích přes čtvrt století. Petr Mejstřík dělá kastelána šumavského hradu a zámku Velhartice na Klatovsku už 30 let.

"Ferda Mravenec, práce všeho druhu. To je opravdu od čištění záchodů po nějakou reprezentaci objektu," shrnul svou práci v saku i montérkách. Musí zvládnout sezení u počítače, vyplňování administrativy, řízení týmu lidí, zajištění péče o mobiliář, zařizování a vymýšlení programu, zrovna tak často ale s nářadím v ruce opravuje, co je třeba. "Já třeba rád pracuji rukama, ale musíte zvládat celé spektrum prací. My musíme být zastupitelní - toho personálu není tolik, abych mohl mít specialisty. Kdo má ruce a nohy, musí být schopný dělat velké spektrum věcí," přiblížil.

I když by se mohlo zdát, že v zimě si správci památek odpočinou, není to tak. Změní se jen trochu náplň práce. Podzimní uložení ke spánku začne na hradě a zámku Velhartice, kam loni přišlo skoro 47.000 návštěvníků, hned, jak za posledními návštěvníky na konci října zaklapne zámecká brána. Zazimování a úklid hradu a jeho provozního zázemí končí až týden před Vánocemi. Hned v lednu se začíná vše připravovat na novou sezonu, "Musíme vymyslet a nasmlouvat akce, výstavy, údržba opravuje vše potřebné tak, aby to bylo připraveno, až se zase v dubnu otevřeme návštěvníkům," řekl Mejstřík.

Kromě manažerského řízení provozu památek má řada kastelánů státních památek na západě Čech plné ruce práce s přípravou rekonstrukce objektů. Mnohé památky totiž v minulém století chátraly nebo trpěly, když v cenných interiérech působili zemědělci, školy či armáda. Mnoho let prochází například soustavnou obnovou zámek v Červeném Poříčí na Klatovsku, který se zatím lidem otevírá jen na pár dní v roce a hlavní náplní práce správce je tak řízení oprav a plánování budoucích expozic. Další památky už zpřístupněné jsou, ale stále ne celé. Třeba kláštery v Plasích a Kladrubech zahajují díky stamilionovým dotacím z EU rozsáhlé opravy, které otevřou i dosud nepřístupné části objektů. Kastelána Milana Fialu ze zámku Nebílovy kromě zajištění návštěvnického provozu v opraveném předním křídle zámku už roky zaměstnávají také rekonstrukce zadního křídla. Postupně se v něm podařilo restaurovat unikátní taneční sál s rozsáhlými nástěnnými malbami, loni skončila obnova schodiště a lodžie zadního křídla. Nyní se rozbíhá ojedinělá obnova barokní francouzské zahrady z roku 1710.