"Ano, viděli jsem explicitní sex... ale to bylo ještě to nejmenší," napsala v recenzi v deníku El Espaňol novinářka Prado Camposová po zhlédnutí hry belgického režiséra Jana Fabreho nazvané Mount Olympus (Hora Olymp), s podtitulem oslava kultu tragédie. Po představení se prý cítila "opilá smyslově, intelektuálně i emocionálně". Camposová byla jednou ze statečných, kteří vydrželi až do konce této extravagantní hry.

Divadelní performance začala v pátek v 19:00, kdy po pár minutách na jeviště nastoupili jako první dva nazí muži, a skončila v sobotu ve stejnou hodinu. Mezi tím se na scéně objevila mimo jiné řada nahých herců a hereček pomalovaných barvami, olejem a třpytkami či ověšenými syrovým masem. V závěrečné scéně čtyři nahé herečky "snesly vejce" jako slepice.

Podle devětapadesátiletého režiséra Fabreho bylo smyslem představení vyvolat kolektivní katarzi. Ta se u mnohých dostavila podle deníku El Mundo možná díky vyčerpání. V divadle byla nicméně připravena odpočinková místnost a bar fungoval nonstop.

Obsahem hry byla velmi specifická adaptace 33 řeckých tragédií, jimiž provázela postava boha vína Dionýsa (Bakcha). Asi tři desítky herců v ní střídali angličtinu, francouzštinu, němčinu, holandštinu a italštinu, v Madridu byla hra opatřena španělskými titulky. V předchozích měsících ji viděli diváci ve více než 15 městech, včetně Berlína, Londýna či Paříže. Asi osm set vstupenek pro madridské představení se začalo prodávat loni v červnu a podle deníku El Mundo byly vyprodané ještě týž měsíc.