"Natáčení bychom měli končit v noci z 22. na 23. prosince s tím, že nám ještě zbývá jedna scéna, ve které bychom potřebovali zamrzlý rybník na bruslení. Ale uvidíme, jestli se to povede. Jinak bychom to dotočili na sněhu. Vždyť Rašínovi i sáňkovali," řekl ČTK autor scénáře a režisér Jiří Svoboda.

V listopadu se v pražské Invalidovně natáčely scény z trestnice nedaleko Vídně. Byli v ní váleční zajatci a političtí vězni, mezi nimi Rašín s Kramářem. Ti byli původně odsouzeni rakouským vojenským soudem k trestu smrti, císař však už rozsudek nemohl podepsat a tresty jim byly zmírněny. Film se točil také na zámečku v Lužanech, řada scén vznikla ve věznici u Mladé Boleslavi. Natáčení ještě bude v bývalém cukrovaru v Toušni a na několika místech v Praze.

Film rekonstruuje Rašínův život na základě deníků jeho manželky. Svoboda byl v kontaktu s Rašínovou pravnučkou, která žije ve Švýcarsku. Ta mu poskytla cenné dokumenty a na několik hodin půjčila i deník Rašínovy manželky k výpiskům. "Má k tomu i filmy, které točil její dědeček, Rašínův syn Ladislav. Nabídl jsem České televizi, že bychom mohli natočit vyprávění o celé rodině," uvedl Svoboda.

Režisér Svoboda už před mnoha lety natočil v cyklu kriminálních případů hraný dokument o atentátu na Rašína. "Stále si kladu otázku, proč je příkladný vlastenec Rašín, který svému přesvědčení věnoval život, tak odsunutý do zapomínání," konstatoval.

Rašín se do historie zapsal také tím, že napsal text prvního zákona nově vzniklého státu. V příběhu se Kramář a Rašín názorově střetnou. Přesto se oba sejdou v jedné cele rakousk-uherské věznice a nakonec i ve vládě nově vzniklé republiky. První československý ministr financí a funkcionář Československé národní demokracie byl smrtelně zraněn při atentátu v roce 1923.