Ester Krumbachová (1923 až 1996) ve své práci kombinovala řadu uměleckých profesí. Její dílo ji nejen učinilo jednou z nejvlivnějších žen v zákulisí evropské kinematografie 60. a počátku 70. let, ale také předznamenalo mnoho současných debat na téma magie, materialismu, feminismu i provázané povahy reality a smyslových forem vědění, uvádějí autoři výstavy. Pořádá ji společnost Are Events ve spolupráci s mnoha muzejními či akademickými institucemi

Are se s výzkumným týmem studentů UMPRUM prý shodou náhod ocitly u archivu Ester Krumbachové, respektive její pozůstalosti. Archiv bude po výzkumu v péči Uměleckoprůmyslového muzea.

Důvodem zájmu o Krumbachovou nebyla podle autorů touha uspořádat jí výstavu a vydat monografii. Krumbachová se jim prý zdála být geniální a neuchopitelná zároveň, rozprostřená mezi lidi z oblasti filmu a divadla a jiných zón. "Představovala pro nás ženu, která díky svým názorům sice zásadně vstoupila do kultury své doby a byla nepostradatelná pro mnoho mužů-režisérů, stejně jako pro Věru Chytilovou, současně ale také její jméno postupně mizelo z titulků snímků, na kterých pracovala," uvedly kurátorky Zuzana Blochová a Edith Jeřábková.

Zajímalo je prý, jak může dál člověk, jehož režim oddělil od milované práce, dál tvořit a žít "v podmínkách neviditelnosti". Chtějí nejen vrátit Krumbachovou do společnosti velkých jmen Věry Chytilové, Vojtěcha Jasného, Jana Němce, Otakara Vávry, Karla Kachyni či Evalda Schorma, ale také zjistit, co způsobí její práce dnes. "Chceme postupnými kroky rozvíjet témata, která nám toto studium a Krumbachová otevírají, a věříme, že její pohled na svět a umění jsou v tomto smyslu výjimečné," míní. Vyzvaly k výstavě umělce, o kterých si myslí, že jejich práce může ve vzájemné konstelaci komunikovat s tvorbou Ester Krumbachové.