Podle dramaturga Jana Vedrala hra pojednává o historických událostech, které se odehrály na konci 17. století v americkém Salemu osídleném puritány, hledajícími ve své náročné víře zdroj síly proti obtížným životním podmínkám.

"Salemský případ honu na domnělé čarodějnice je ojedinělým projevem inkvizičního procesu v Americe na úsvitu její demokracie. Příběh zfanatizovaných dívek, kterým bylo dogmatiky dopřáno sluchu, a svými udáními o domnělých stycích s ďáblem pak držely v šachu celou obec, byl mnohokrát zpracován. Millerova hra respektuje historické okolnosti, je však výrazným apokryfem směřujícím k úvahám o nebezpečí, které představuje zneužití demokratických institucí populisty a fanatiky," uvedl Vedral.

Miller svou hru napsal v první polovině 50. let, v letech politických procesů v obou částech světa rozděleného železnou oponou. Hra se podle Vedrala i nyní stále častěji vrací na evropská jeviště. "V časech, kdy pociťujeme ohrožení našeho způsobu života a uspořádání společnosti, je proto na místě znovu prožít tento příběh," řekl.

Arthur Miller (1915-2005) byl klasikem moderního amerického dramatu. Původně levicově smýšlející intelektuál se na amerických i světových jevištích uvedl na přelomu 40. a 50. let hrami Všichni moji synové a Smrt obchodního cestujícího. Čarodějky ze Salemu z roku 1953 jsou jeho nejuváděnějším dramatickým textem. Ke čtveřici her, jimiž vstoupil na konci 50. let a v 60. letech do českého divadelnictví, patří i Pohled z mostu. Miller se angažoval v mezinárodním PEN klubu, v roce 1994 se zúčastnil jeho kongresu v Praze. Poprvé byl v Československu začátkem 70. let; o zdejších poměrech za totality napsal roku 1977 hru Strop v arcibiskupském paláci.