Nositel Nobelovy ceny Feynman se zabýval reakcemi elementárních částic. Podle Zindulky není ambicí představení uvádět životopisné drama či komedii z vědcova života. Hra je spíše výletem do zákoutí lidského mozku. "Tento fyzik byl renesanční osobností. Hrál amatérsky divadlo, bubnoval a maloval, především akty. Jako první začal místo rovnic používat obrázky," řekl Zindulka. Citoval slavného vědce, který tvrdil, že fyzika je jako sex - může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme.

Dramaturg Roman Císař považuje za hlavní téma hry přírodu, a to jak tu neuchopitelnou, která lidi obklopuje, tak tu, jež je ztělesněna krásou ženy. "Východiskem inscenace byl Parnellův text i Feynmanovy knihy samy o sobě. Jsou dostupné v českých překladech a přinášejí inspiraci pro každého, kdo se chce nad něčím zamyslet, možná se něco dozvědět, ale také se dobře pobavit," uvedl v programu.

Zindulkův vztah k matematice a fyzice je pozitivní. I proto ho hra zaujala a Kratinu zvolil jako ideálního představitele. "Můj vztah k nim je naopak mizivý, z fyziky jsem těsně před maturitou propadl. Není to o vědě a ani životopisné pásmo. Je to kus reflektující témata o životě a o současném světě, který se vyvíjí," řekl Kratina ČTK. Nemá obavu, že by běžní diváci text nepochopili.

Když byla inscenace v roce 2001 v USA poprvé uvedena, podílel se na ní populární herec Alan Alda. Zindulka bude rád, když česká verze dokáže pootevřít dveře do vzrušujícího světa bytí jako neoddělitelné součásti tajemného komplexu, zvaného vesmír.