"Chtěli jsme naše návštěvníky překvapit něčím jiným, než je v Olomouci dostupné. Proto jsme se rozhodli po deseti letech oslovit Vladimíra Kubíka ze Semil o zápůjčku betlémů, které vystavuje často v Čechách. Na Moravě ještě představeny nebyly," řekla dnes novinářům kurátorka výstavy Veronika Hrbáčková.

Betlémy jsou jednoduše ztvárněné a jsou statické, jednotliví aktéři vypadají, jako by stáli před fotografem. "Všechny figury na betlémech jsou zachyceny buď do poloviny pasu nebo náznakem hlaviček. Ztvárněni jsou v určitých skupinách, svatá rodina většinou uprostřed. Všechny figurky jsou přitom stejné, pouze Ježíšek je okrášlen zlatou svatozáří. Vyskytuje se zde také skupina darovníků s kloboučky na hlavě a skupina Tří králů se zlatými korunami," doplnila Hrbáčková. Dominantou scenérie betlémů je anděl, který je v roli ochránce nebo vystupuje jako anděl hlásný, který burcuje k nějaké činnosti.

Specifická je také barva betlémů, sám autor je označuje podle kurátorky za špíny. "Betlémy působí jednobarevně, ve skutečnosti jsou polychromované a vyskytují se zde barvy, jako je zelená, šedá, modrá či okrová. Všechny barvy jsou ale zapudrované a působí jako zakouřené či zašpiněné," dodala kurátorka výstavy. Kromě řady menších betlémů vévodí výstavě Jablíčkový betlém, který autor věnoval Muzeu Českého ráje v Turnově. Dominantním prvkem kromě tradičního sestavení svaté rodiny, Tří králů, darovníků a muzikantů jsou v něm červená jablka.

Tradici stavění betlémů založil svatý František z Assisi v roce 1223, který u vlastnoručně vyrobeného betlému sloužil vánoční mši. První kostelní jesličky v českých zemích byly vystaveny roku 1562 v Praze. "Z Olomouce máme zmínku o stavění jesliček z roku 1569. Od konce 18. století se zvyk stal součástí lidové kultury," uvedli již dříve zástupci muzea.

Jesličky na čas z kostelů vykázal císař Josef II. jako naivní a církve nedůstojné. V českých zemích se betlémářství plně rozvinulo na přelomu 19. a 20. století, postupně se vytvořila i určitá specifika s četnými krajovými rozdíly.