Tvůrci ve filmu o Brdečkovi, který proslul spoluprací s Jiřím Trnkou, Janem Werichem a Oldřichem Lipským, ale ve světě se proslavil jako respektovaný tvůrce animovaných snímků, nepoužili kromě jediného archivní záběry. "Ze začátku jsme vyloučili rozhovory s pamětníky - oni tedy už stejně skoro žádní nejsou. Zároveň jsme se rozhodli nepoužívat dobové archivy, protože by to mohlo vést ke stereotypní ilustrativnosti. A my toužili dostat se dovnitř Brdečky, potřebovali jsme veškerý filmový čas jenom pro něj," řekl po dnešní pracovní projekci čtyřnásobný držitel Českého lva Miroslav Janek.

Brdečkovu osobnost přiblížili prostřednictvím jeho tvorby v podobě animovaných či hraných filmů, ale také skrze náčrtky, storyboardy, vytříbenou práci se slovy, kresby, výtvarné objekty a osobní "poklady". Režisér se střihačkou Toničkou Jankovou strávil ve střižně pět měsíců, aby odkryl bohatý vnitřní život člověka, který se dle svých vlastních slov snažil vytvořit "svět zázračně oživlých obrazů, grafik, olejů, akvarelů, fresek a mozaik". Janek hledal i odpověď na to, kde Brdečka nacházel inspiraci, zda byl více scenáristou, režisérem, kreslířem nebo publicistou.

"Cítil se filmařem. Vyhovovalo mu, že není nějaký solitérní titán a vejtaha, ale že je součástí široké komunity profesionálů, kteří byli a jsou dodnes na svůj obor pyšní. I v dobách, kdy nemáme na co," řekla jeho dcera. Animovaný film však pro něj i přes jeho scenáristickou práci zůstal srdeční záležitostí. "Lidské city, a zvláště ty silné, lze stejně dobře vyjádřit v animovaném filmu jako v tom hraném. Jde jen o to najít pravou stylizaci," říká ve snímku Brdečka.

Dokument Universum Brdečka vznikl v produkci Evolution Films Ondřeje Zimy v koprodukci s Českou televizí za podpory fondu kinematografie. Distributorem je společnost Aerofilms.

V roce 1945 se Brdečka stal filmovým kritikem v Lidových novinách. O dva roky později ho Trnka zvolil jako scenáristu svého prvního filmu Císařův slavík. Pak ho doporučil Werichovi, s nímž napsal komedii Císařův pekař a Pekařův císař. V roce 1957 se stal režisérem ve studiu Bratři v triku, jako scenárista byl zaměstnán na Barrandově. Na konci 70. let natočil Oldřich Lipský podle jeho námětu a společného scénáře komedii Adéla ještě nevečeřela a v roce 1981 Tajemství hradu v Karpatech. Jiří Brdečka zemřel v roce 1982, bylo mu 64 let.