Lupič je pro Černého premiérou. Autor jej chtěl původně modelovat v hlíně, ale nakonec sochu vymodeloval ve 3D prostoru a následně ji velký robot vyfrézoval do trojrozměrného tvaru. "Ta socha sice vypadá, že je z bronzu, ale při dvou a půl metrech by vážila 250 kilo, takže by tu římsu nejspíš urvala. Nakonec je z patinovaného laminátu. Těžká je nějakých 23 kilogramů," uvedl Černý.

Socha není jen dílem uměleckým, ale i technickým. Lupič po římse ručkuje díky dvěma speciálním motorům, které pohánějí ruce. Lidé procházející kolem muzea ho tak mohou spatřit pokaždé na jiném místě. Vzdálenost, kterou socha ujede, je zhruba 60 metrů v jednom cyklu. Kvůli rozpohybování díla bylo potřeba jej vybavit také speciálním softwarem. "Samotné rozpohybování je otázkou dlouhodobých zkušeností z průmyslové automatizace a řízení technologických procesů. Z našeho pohledu to není nic výjimečného. Jsou tam dva řídicí pohony, které pohybují jednou a druhou rukou. Svou funkcí v podstatě simulují ručkování po římse," uvedl Aleš Bitter, který software uváděl na místě do provozu.

Lupič šplhající nad hlavami chodců ale bude také mluvit. "Myšlenka se zvukovým doprovodem vznikla proto, že socha je umístěna na budově nahoře, takže musí upozornit sama na sebe. Když někdo půjde okolo, tak aby se na ni podíval," řekl Martin Kosnar, jehož úkolem bylo technicky zajistit pohyb sochy.

Nápad na vytvoření speciálního díla pro Muzeum umění přišel zhruba před deseti lety, kdy muzeum získalo do svých sbírek Černého plastiky Adam a Eva. Kromě sochy Lupiče a plastik Adam a Eva se Muzeum umění Olomouc může pochlubit ještě dílem Zátopkovy nohy, které David Černý vytvořil pro olympiádu v Riu de Janiero a muzeu nyní tři páry zapůjčil. Budou viset ze stropu v chodbě do Café 87 v prvním patře Muzea moderního umění, uvedl ředitel muzea Michal Soukup.

Alena Horáková dr