Na sedmdesát děl Jiřího Koláře, který zemřel v roce 2002 v 87 letech, pochází ze sbírky pražského Muzea Kampa. Podle brazilské agentury jde o díla, která Kolář vytvořil před rokem 1977, než emigroval do Západního Berlína. Později se usadil ve Francii, kde v roce 1980 získal i francouzské občanství.

Kolář se nejprve ve 40. a 50. letech minulého století věnoval především básnické tvorbě a byl členem surrealistické skupiny 42. Kvůli členství v této skupině a přátelství s představiteli české avantgardy, kteří emigrovali, byl v 50. letech vězněn. Později byl jedním z prvních signatářů Charty 77.

Jiří Kolář tvořil obrazy, reliéfy a objekty vlastními metodami koláží. Například takzvané muchláže vznikly zmačkáním obrazů (reprodukcí, map či notových záznamů) a roláže tvořil rozřezáním reprodukcí na proužky, které pak přeskupoval do nových kompozic. V antikolážích nechal zmizet základní motiv z reprodukcí známých děl a v chiasmáži sestavil do geometrických útvarů velké množství malých výstřižků.

Ve světě měl Kolář řadu výstav, například už v 70. letech mu velkou výstavu uspořádalo Guggenheimovo muzeum v New Yorku. Jeho díla již byla vystavena i v Brazílii jakou součást skupinových expozic v Riu de Janeiro a v Sao Paulu v roce 2001 a 2002.