Autor kroniky Hans Kriesche se narodil v roce 1570 do rodiny váženého mistra pekařského. Sám si v dospělosti zřídil pekárnu a pekařským cechem byl jmenován do úřadu písaře. Kroniku začal psát v 28 letech. "Rukopis končí rokem 1621 jakoby nečekaně, protože Kriesche zmizel ze scény a už o něm není žádná zmínka. Zemřel, zahynul, odešel do neznáma, nevíme," uvedl Smejkal. Kriesche byl stejně jako většina obyvatel regionu protestant.

Jeho kronika má 169 listů ručního papíru v pergamenové vazbě, obsahuje přes 500 dobových zpráv. Kriesche psal novogotickou kurzívou. Na několika prvních stranách kronika obsahuje nedatované zprávy o příchodu Slovanů do českých zemí, počátcích Českého království a Prahy. Následují datované zprávy z období po roce 1171, kdy čerpal autor z literatury, jiných kronik či svědectví pamětníků. Jeho vlastní záznamy jsou od roku 1598. "Sledoval zdejší události českolipské, zejména pohnuté věci, jako byly bitky, vraždy či neštěstí, která se stala," řekl Smejkal. České Lípy se týká asi 70 procent zpráv v kronice, Kriesche ale zaznamenal i dění v Čechách a ve střední Evropě. Sám byl přímým účastníkem některých událostí, například válečného dění českého stavovského povstání v letech 1618 a 1620, kdy byl úřady povolán do vojska.

Kriescheho kroniku z německého originálu přeložil a doplnil úvodní studií, poznámkami a rejstříky Jaroslav Panáček. Podle Smejkala je kronika velmi zajímavá zejména pro badatele. "Je vhodná, když si potřebujete ověřit určité dobové události, ověřit si souvislosti, datovat si některé věci," uvedl. Kromě českého vydání kroniky uvidí zájemci ve čtvrtek v muzeu také faksimile Kriescheho kroniky. V roce 1825 je zhotovil Václav Hanka, dnes známý jako pravděpodobný padělatel Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Faksimile je obvykle uloženo v archivu v České Lípě.