Výklad byl letos zaměřen na původ a historii Vánoc. Připomněl, že zimní slunovrat slavili naši předkové dávno před příchodem křesťanství. Jako církevní svátek se Vánoce slaví od čtvrtého století.

"Třeba pod jmelím se líbali už staří Keltové, protože věřili, že když se políbí pod jmelím, tak to podporuje plodnost," vysvětlila původ zvyku Veronika Mezerová, která návštěvníky zámkem provázela. Také zvyk zdobit dům o Vánocích zelenými větvičkami jehličnanů a břečťanu nepřinesli až křesťané. "Už předtím si jimi lidé zdobili domovy, protože věřili, že ty stále zelené větvičky udrží v domě dobré duchy a tím dům ochrání," dodala.

Frýdlantský zámek je pro návštěvníky zajímavý i tím, že v sobě spojuje středověký hrad a renesanční zámek. O původně gotickém hradu se historické prameny zmiňují už v první polovině 13. století. O věži na ostrohu nad řekou Smědou jsou však písemné zmínky starší - z roku 1014. Prvními majiteli Frýdlantu byli páni z Dubé, později ho získali Redernové a po bitvě na Bílé hoře přešly zámek i panství do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Po jeho smrti ho v roce 1634 získali od císaře Gallasové. Zámek je nejdéle přístupnou památkou bývalého Rakousko-Uherska. Veřejnosti ho otevřeli už v roce 1801 poslední vlastníci, jimiž byli Clam-Gallasové.

Mnozí majitelé zámku Vánoce na Frýdlantu netrávili. "Valdštejn, ten byl neustále v poli a jeho sídlem byl hlavně Jičín. Když ho získali Gallasové, tak tu v prvních letech ani být nemohli, protože tady až do roku 1649 byli Švédové, potom byl Frýdlant jen jedním z jejich mnoha panství," poznamenala průvodkyně. Kouzlo šlechtických Vánoc tak zažíval Frýdlant až v 19. století, kdy zde žili Klotylda a Eduard Clam-Gallasovi se svými třemi dětmi. "Bylo to ale až ve druhé polovině 19. století, protože tehdy tady rodina žila nastálo a zvolila si Frýdlant jako své hlavní sídlo," dodala Mezerová.