Jan Ságl, autor dnes ikonických fotografií Plastic People a Primitives Group, natočil v první polovině 70. let také 12 krátkých filmů. Loni a letos Ságlovy filmy zrekonstruovali v Centru audiovizuálních studií FAMU.

Ve filmech zachycuje osobitým způsobem výjevy ze života podzemní kultury, koncerty, happeningy. Díky pohybu v uzavřené komunitě je jeho přístup důvěrný, objektivem proniká do bezprostřední blízkosti aktérů.

V několika ryze výtvarných a v širším kontextu neznámých filmech odkazuje Ságl zase k tradicím filmového experimentu 60. let a zároveň v nich volně navazuje na formy land artu. "Ságlova filmová tvorba představuje pravděpodobně jeden z mála českých autorských příspěvků k žánru deníkových, spontánních, či strukturálních filmů," uvedl kurátor výstavy Martin Blažíček.

Ságl nejen dokumentoval undergroundové události. Se svou ženou Zorkou a Ivanem M. Jirousem stál i za typickou výtvarnou stylizací fotografií a koncertních scénografií Primitives Group a později Plastic People, která volně odkazuje k fantaskním přírodním mytologiím na pomezí romantismu, exprese a návratu k přirozenosti. Podle kurátora jde o paralelu warholovské estetiky Velvet Underground, o nichž se české prostředí dozvědělo koncem 60. let prostřednictvím katalogu Warholovy stockholmské výstavy z roku 1968.

Na výstavě v galerii Leica bylo před dvěma lety možné porovnat Ságlovy snímky z 60. let v Československu s fotografiemi z newyorské Factory Andyho Warhola. Jejich podobnost byla překvapivě zarážející.

Na výstavě v Galerii AMU jsou Ságlovy filmy, natočené mezi lety 1971 až 1974, poprvé prezentovány v kontextu jeho scénografických návrhů. Ty dokládají velkoformátové fotografie.

Humpolecký rodák, čtyřiasedmdesátiletý Jan Ságl, je švagrem další osobnosti někdejšího disentu, Ivana Martina Jirouse. Ságlova manželka Zorka, Jirousova sestra, se jako umělkyně věnovala konceptuálnímu umění, happeningům či land artu, spolupracovala se skupinou The Plastic People of the Universe a s okruhem Křižovnické školy.