Zájem jednoho z klasiků české reportáže dlouhodobě patří zahraničí. Významné cykly snímků vytvořil na Ukrajině či v Izraeli, kde sledoval život běžných lidí na pozadí blízkovýchodního konfliktu. V Čechách dokumentoval mimo jiné události listopadu 1989, odsun sovětských vojsk, život vězňů či uměleckou produkci Národního divadla.

Karel Cudlín vystudoval v 80. letech na FAMU katedru umělecké fotografie. Vyrůstal na Žižkově, což ho možná přivedlo k portrétování lidí a míst v méně výstavných čtvrtích. "Pro jejich sociální skutečnost měl podobný cit, jaký prokazoval do svého vyhnanství Vlasta Třešňák, soused z Karlína, holdující fotografování spolu psaním a koncertováním," píše v textu k výstavě historik fotografie Josef Moucha. A oba podle něj jako by navazovali na Egona Erwina Kische, který se svého času protloukal týmž městem a spolu s Jaroslavem Haškem a Franzem Kafkou upozorňoval současníky na přehlížené stránky doby.

"Podívaná na rub věcí, na lidskou chudobu, na zašlá zákoutí anebo noční scenérie zšeřelé Prahy nepůsobí samoúčelně, nýbrž jako projev kritického ducha. Podněcuje spíše k realistickému zamyšlení než k povrchním záchvěvům sentimentu nad takřečeným koloritem všednosti," řekl Moucha o Cudlínově tvorbě.

Fotograf spolupracuje jako nezávislý tvůrce s vydavatelstvími a nakladatelstvími v ČR i v zahraničí, dlouhodobě přispívá svými snímky do týdeníku Respekt a časopisu Revolver Revue.