"Na začátku byla potřeba zmapovat historii festivalu, zajímaly nás hlavně první ročníku. Festival ale byl vždy spjatý s ateliéry, a tak jsme se podívali i na to, co nám z jejich počátků zbylo," řekl ČTK prezident zlínského filmového festivalu Čestmír Vančura.

Některé vystavené věci jsou podle něj unikátní. "Je tady například speciální optický hranol, který byl vyroben pro Alexandra Hackenschmieda při jeho cestě do zahraničí. Umožňuje, aby kameraman měl kameru pootočenou o 90 stupňů. Bylo to děláno proto, aby lidé nevěděli, že je kameraman snímá. Bylo to použito v Indii a pokud víme, tak snad i při cestách do Ameriky," popsal Vančura.

K vidění jsou i zbytky kamery, která zůstala v pracovně zakladatele tvorby školního filmu Jaroslava Novotného po výbuchu granátu. Jeho syn Jiří, filmový historik, je jedním ze spoluautorů expozice. "Příprava byla příjemná. Vytáhly se věci, které už dlouho odpočívaly a znovu se zpřístupnily," řekl Novotný ČTK. Na výstavě je i cena pro Jaroslava Novotného - stříbrný lev z Benátek.

V expozici je i klobouk Karla Zemana, řada loutek, postavičky z natáčení animovaných filmů včetně Pata a Mata, nákresy, knihy i dobová technika, kamery či kotoučové kazety na filmy. Podle Novotného by expozice měla lidem přiblížit slavnou historii ateliérů. "On vlastně nikdo moc neví, že se tady dělaly 80 let filmy. Je dobré to spoluobčanům připomenout," dodal.

Počátky filmové tvorby ve Zlíně jsou spojeny s rozvojem obuvnického koncernu Baťa a jeho potřebou propagace. Vedení závodů pro tento účel zvolilo film. Do Zlína se v polovině 30. let minulého století stěhovali filmaři z Prahy, například režisér Elmar Klos, producent Ladislav Kolda či fotograf, střihač a kameraman Hackenschmied. Připojil se k nim učitel Jaroslav Novotný, zakladatel tvorby školního filmu, který byl po válce pověřen vedením zestátněných ateliérů.

Ateliéry navrhl jeden z významných budovatelů předválečného Zlína, Vladimír Karfík. První snímek, Podzimní rozmary, reklama na gumové galoše, zde vznikl na podzim roku 1936. V ateliérech začaly vznikat kromě reklamních filmů také snímky dokumentární a instruktážní, školní i cestopisné, rovněž první pokusy o filmy kreslené.

Při výrobě reklamních filmů zde působili režiséři Martin Frič a Otakar Vávra, herci Vlasta Burian, Karel Höger či Jindřich Plachta. Později zde vznikaly filmy Hermíny Týrlové nebo Karla Zemana. Po válce se ateliéry věnovaly zejména tvorbě pro mládež. Za 80 let existence ateliérů v nich bylo vyrobeno téměř 1800 filmových titulů.