Manželé Mládkovi si sochu na počátku 70. let vyhlédli přímo v Neprašově ateliéru a rozhodli se ji koupit. "Stala se tak jakýmsi symbolem jejich obývacího pokoje. Za tu dobu ji měly příležitost vidět desítky významných návštěv, které manželé Mládkovi ve svém domě hostili," uvedl k tomu člen Správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil.

"Rozhodla jsem se plastiku věnovat nadaci, protože chci, aby dílo tohoto mimořádné nadaného sochaře mohla ocenit i česká veřejnost. Socha se tak stane součástí sbírek Muzea Kampa a to mě moc těší," zdůvodnila své rozhodnutí Mládková.

Jeden z nejvýznamnějších českých umělců druhé poloviny 20. století Karel Nepraš se proslavil především svými plastikami - červenými bytostmi, při jejichž tvorbě používal kovové trubky, hadice, šrouby a další materiály. Taková je i plastika Račte točit představující figuru, jejíž část je pohyblivá a ovladatelná klikou.

Neodadaistická skupina Šmidrové, kam patřili ještě Rudolf Komorous, Bedřich Dlouhý, Jan Koblasa a Jaroslav Vožniak, svá absurdní díla tvořila v reakci na zoufalství totalitní moci. Výstava na Kampě nabízí i další hravá díla, groteskní sochy či abstraktní reliéfy. Je rozdělena do dvou celků, první je v komorním prostoru konírny a soustředí se především na dokumentaci vývoje skupiny Šmidrů od počátků ze studentského období do raných 70. let.

Ranou tvorbu zastupují zejména drobné vtipné kresbičky a objekty, převážně pocházející ze soukromých sbírek samotných členů skupiny. Následující období zahrnuje počátek 60. let spojený s abstraktní strukturální tvorbou, kterou se někteří umělci na čas odvrátili od ironizující grotesky.

Další období představuje individualizaci osobního projevu autorů i přes zachování určitého "šmidrovství", říká kurátor výstavy Jiří Machalický. Především Neprašovi, Dlouhému a Vožniakovi byl imaginativní projev s malými odbočeními až do pozdního období vlastní. Výstava ukazuje díla i některých "Příšmidrů", autorů, kteří se s programem skupiny ztotožnili, ale jejími členy nebyli.