"Pergameny z kůže se dochovaly díky tomu, že v době baroka, které si tolik nevážilo středověkých písemností, se používaly jako vnitřek pro knižní vazby," uvedl Sturc. Jednoho takového pergamenu si ve sbírkách knihovny všiml bibliograf Václav Kříček, později se podařilo objevit další tři. "Nevíme, kdo ani kdy je vyndal," uvedl Sturc.

Při studování písemností ho překvapilo, o jak významný nález jde. "V případě dvou pergamenů se jedná o velmi významný muzikologický historický pramen, protože je to pramen bohemikální, český, a má souvislost s vývojem chrámové hudby ve středověku," uvedl historik.

Středověká chrámová hudba měla podle něj dvě velké reformy. Liberecké pergameny obsahují zpěvy z první z nich, jež je spojená s kanovníkem Vítem z období vlády Přemysla Otakara II. "Pramenů na tuto reformu náboženského zpěvu je velmi málo," řekl Sturc. Podle něj se dochovaly jen tři ucelené prameny českého původu. "Toto jsou sice jen torza, i tak jsou ale cenným doplněním těch kompletů. Přináší určitý klíč. Je to ukázka, jak dobová hudební produkce v chrámovém zpěvu vypadala. Dobře ji totiž známe až od Karla IV.," řekl Sturc. Pergamenová torza obsahují jednohlasé gregoriánské zpěvy ke svátku svatého Vavřince a svatých Petra a Pavla. Nejvzácnější dokument pochází z antifonáře - liturgického knihy.

Na studiu obsahu pergamenů se podle historika podílejí odborníci z Prahy a Olomouce. S dosavadními výsledky bádání knihovna zájemce seznámí ve středu od 18:00 při prezentaci ve velkém sále. Pergamenová torza budou poté vystavena od čtvrtka do 14. října v hudební knihovně.

Pergameny se vystavují v rámci Týdne knihoven. Své vzácné tisky představí v Liberci i Severočeské muzeum. Ve středu a v pátek ukáže prvotisky ze svých sbírek a faksimile nejstarší tištěné knihy, takzvané Gutenbergovy bible.