Předseda spolku Mánes Ivan Exner dodal, že si je vědom toho, že název výstavy není použit poprvé. "Myslím ale, že výstava má ten správný obsah odpovídající tomu, jak jsme ji nazvali," uvedl. Připomněl, že myšlenkou na výstavu se Mánes zabývá delší dobu, jeho reprezentanty prý trápí devalvace krajinomalby jako malířského námětu. "Od 60. let bylo téma zašlapáno, termín "krajinka" byl vnímán jako něco, co už do umění nepatří, něco, co se dává nad gauč a hezky se o tom mluví," řekl.

Výstava podle něj vznikala i proto, aby krajinomalbu rehabilitovala. "Výstava má ambici ukázat vývoj pohledu na to, kolik velkých krajinářů jsme měli. Je to trochu panteon velikánů, panteon zemřelých, výstava klade důraz na velká jména," řekl Zachař. Expozici uvozuje několik obrazů Antonína Slavíčka, symbolického jména českých krajinářů. který je zastoupen celkem 25 obrazy a vede výstavou jako červená nit.

Víc než 200 let se rozvíjející žánr expozice představuje chronologicky v několika samostatných a oddělených částech. Vedle Slavíčka stojí na jménech rodiny Mánesů, Adolfa Kosárka, Mikoláše Alše, Antonína Chittussiho, Julia Mařáka, Jindřicha Pruchy, Františka Kavána, Otakara Nejedlého, Václava Špály, Jana Zrzavého, Josefa Lady či Josefa Šímy.

Spolek výtvarných umělců Mánes vznikl v roce 1887 a existuje přes nepřízeň totalitních režimů 20. století dodnes. Prvním starostou se stal Mikoláš Aleš a spolek se hned při vzniku přihlásil k odkazu Josefa Mánesa. O svou budou na pražském nábřeží vystavenou za první republiky ale přišel v soudní při s nadací, vzniklou za komunistického režimu. Výstava chce podle Exnera také ukázat, že více než století české výtvarné kultury je se spolkem Mánes a jeho členy těsně spojeno.