Říha začal spravovat ruinu kdysi významného zámku Kynžvart v roce 1992. Tehdy byl zámek už 16 let uzavřen pro veřejnost. Objekt byl zasažen dřevomorkou, původní hodnotný mobiliář byl mezi lety 1984 a 1987 rozvezen na jiné památky, nezůstaly mnohdy ani dveře, podlahy a stropy a zámek měl pouze dva zaměstnance.

Kompletní stavební a památková obnova zámku stála v letech 1998 až 2000 téměř 90 milionů korun, včetně dotace z Evropské unie. Kynžvart byl pro veřejnost znovu otevřen v roce 2000. Po 23 letech Říhova působení je zámek obnovený, má přes 20 zaměstnanců, 25 místností na hlavní prohlídkové trase a studijní depozitář za devět milionů, vybudovaný s pomocí dotace z takzvaných norských fondů. V posledních letech zaujímá přední místo mezi nejnavštěvovanějšími památky v kraji. Kromě zámku bylo obnoveno i jeho okolí, památka nabízí svatební obřady a pořádá kulturní akce.

Rok po svém znovuotevření byl zámek prohlášen za národní kulturní památku, v roce 2008 byl Kynžvart pro své mimořádné kvality zařazen na seznam evropského dědictví. Kynžvartská daguerrotypie, nejstarší "fotografie" na světě, byla prohlášena za národní kulturní památku v roce 2005 a čeká na zápis do registru UNESCO Paměť světa.

"Kynžvartský zámecký areál patří k těm nejrozsáhlejším a také sbírky co do množství a kvality jsou srovnatelné jen s málo objekty. Několik budov v zámeckém parku čeká na památkovou obnovu. Vedle stavebních akcí je jedním z mých hlavních úkolů zvýšit povědomí o kvalitách zámku a více konkurovat jiným volnočasovým aktivitám v kraji," přiblížil svou vizi nastupující kastelán Ondřej Cink.