Závěr koncertu části divákům narušil kolaps jednoho z posluchačů. Šlo minimálně o pátý případ na letošním Pražském jaru. Vystoupení České filharmonie 22. května v Obecním domě muselo být dokonce kvůli nevolnosti jedné z návštěvnic koncertu přerušeno.

Po úvodní Verdiho předehře k opeře Síla osudu, která měla premiéru roku 1862 v Carském divadle v Petrohradě, následovaly Čajkovského Variace na rokokové téma A dur, které byly prvním dílem, v němž se Čajkovskij přihlásil ke klasicismu. Sólového partu se zhostil německý violoncellista Jan Vogler, který v Praze již vystoupil v roce 2011 s PKF - Prague Philharmonia. Na Pražském jaru se však, stejně jako dirigent i orchestr, letos představil poprvé. Také on se musel po vystoupení několikrát děkovat a nakonec přidal Sarabandu ze Suity pro sólové violoncello č. 1 G dur Johanna Sebastiana Bacha.

Ve druhé části programu publikum vyslechlo Sibeliovu Symfonii č. 2, kterou autor zkomponoval v letech 1901 až 1902, zčásti za svého pobytu v Itálii. Někteří posluchači si symfonii vykládali jako manifest boje finského národa za svobodu a nezávislost, tomu se však Sibelius bránil.

V Anglii narozený Ital Pappano letos oslaví deset let svého působení u Orchestru Národní akademie Svaté Cecílie. Zároveň působí ve funkci hudebního ředitele a šéfa orchestru londýnské Královské opery Covent Garden, kde má kontrakt do roku 2017. "Obě funkce jsou pro mne nezbytné a navzájem se nádherně vyvažují. Je ale obtížné vyvážit je po logistické stránce - z životního hlediska je to velmi těžké," uvedl Pappano v měsíčníku Harmonie.

Orchestr Národní akademie Svaté Cecílie má za sebou historii sahající do roku 1908. Dirigovala jej řada slavných osobností, například Gustav Mahler, Leonard Bernstein a Herbert von Karajan. Orchestr se nezaměřuje pouze na instrumentální hudbu, ale má na svém kontě také uvedení řady oper. Vystoupil v předních koncertních sálech Evropy a USA a pro label EMI Classics natočil několik oceněných CD.