"Je nepochopitelné, že kolem legií je u nás tak mlhavo až temno. Přitom jde o možná největší kolektivní dobrodružství našich novodobých dějin," uvedl Nikolaev, který se právě s producentem Jiřím Prušou vrátil z pracovní cesty do Ruska. Téma je pro něj i hluboce osobní - jeho dědeček byl příslušníkem Československých legií.

"Vzhledem k tomu, že film má patřit k nejnáročnějším projektům novodobé české kinematografie s předpokládaným rozpočtem kolem 100 milionů korun je součástí příprav řada dalších aktivit, které mají napomoci jeho vzniku," uvedla Donátová. V průběhu nejbližších měsíců vznikne historický kalendář s tématy skutečných situací, do nichž se legionáři dostávali. Vzhledem k tomu, že v legiích se vžilo oslovení: bratře!, rozhodl se režisér inscenovat situace se známými hereckými sourozeneckými dvojicemi nebo rodinnými příslušníky.

"Oslovili jsme řadu českých herců, mladých mužů, kteří - kdyby žili před sto lety - by možná také vyrazili na tohle obrovské dobrodružství. A jsem rád, že většina na náš návrh kývla s porozuměním," podotkl Nikolaev. Po bratrech Rašilovových, kteří tuto sérii zahájili, se nyní k fotografování přidali Pavel a Petr Baťkovi.

Pod vedením Nikolaeva a fotografa Jana Rasche nafotografovali herci v dobových kostýmech scénu, kdy příslušníci legií v kazaňském trezoru objevují zlatý ruský poklad. Historický interiér byl vytvořen v rekonstruovaném bankovním trezoru Petschkova paláce v Praze. V budově, která patřila k nejvýznamnějším předválečným bankovním domům a za války sloužila jako úřad a vězení gestapa, dnes sídlí ministerstvo průmyslu a obchodu.

"Kolem tohoto obrovského množství zlatých cihel, mincí a prutů, jejichž hodnotu vyčíslují historici na astronomickou částku, panuje řada mýtů, dohadů a lží. Českoslovenští legionáři se k pokladu dostali v srpnu roku 1918, kdy po boku ruských demokratických sil dobyli město Kazaň, kde byl ruský zlatý poklad uschován. Poklad byl pak z bezpečnostních důvodů několikrát převážen; při převozu do Čeljabinska zajišťovali příslušníci československé jednotky vnější ostrahu vlaků," dodala Donátová. Poklad byl prý tak obrovský, že k jeho převozu bylo použito 80 vagonů.

Přítomnost legionářů zadala záminku k řadě zpráv o tom, že část pokladu byla jimi uloupena a převezena po válce do republiky. "Tato podezření se však nikdy neprokázala a historici se kloní k tomu, že šlo o snahu sovětské komunistického režimu degradovat působení legionářů v Rusku. Jako nejpravděpodobnější se jeví verze, že velká část zlatého pokladu skončila v rukou protibolševického admirála Kolčaka," vysvětlila mluvčí.

Více o projektu se zájemci dozvědí na adrese www.legiefilm.cz.