Tato dvojice se dostala s nejméně sedmi dalšími Srby do rukou muslimských bojovníků, kteří přepadli jejich vesnici Zalazje nedaleko Srebrenice. Zavražděni byli všichni, přičemž okolnosti zabití u ostatních, kromě dvou uvedených obětí, nebyly objasněny. Ostatky se našly před osmi lety v hromadném hrobě v Zalazje.

Třetího srbského civilistu Arifović podle soudce Staniši Gluhajiče připravil o život o měsíc dříve v obci Ratkovići.

Druhým dnes odsouzeným je 52letý bývalý muslimský voják Suad Smajlović, který přiznal, že 12. července 1992 střílel automatickou zbraní do těl mrtvých srbských civilistů, která byla na nákladním autě. Odsouzen byl za trestný čin hanobení lidských ostatků.

Třetím souzeným v tomto procesu byl 52letý Amir Salihović, který byl ale pro nedostatek důkazů zproštěn obžaloby.

Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal více než 100.000 mrtvých. Podle organizací sdružujících válečné oběti bylo v oblasti Srebrenice během války zabito 2428 srbských civilistů a vojáků.

Bosenský odvolací soud letos v červenci zrušil osvobozující verdikt nad bývalým velitelem bosenské, převážně muslimské, armády ve Srebrenici Naserem Oričem a nařídil nový proces. Orić je obžalován z účasti na zabití tří srbských zajatců v roce 1992.

Pro Bosňáky (dříve Muslimové) je Orić hrdinným obráncem srebrenické enklávy. Srbové ho ale viní z odpovědnosti i z účasti na zabíjení většího počtu Srbů ve vesnicích v okolí Srebrenice.

Podle tvrzení některých srbských zdrojů se velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić chtěl koncem války zmocnit Srebrenice mimo jiné právě kvůli Oričovi, který se tam v chráněné zóně OSN ukrýval. Než však město padlo do rukou srbských sil, Oričovi se podařilo uprchnout.

Bosenskosrbské síly po ovládnutí Srebrenice spáchaly nejhorší masakr v Evropě od druhé světové války. Povraždily kolem 8000 zajatých muslimských mužů, od chlapců po starce. Za tento hrůzný zločin už bylo odsouzeno celkem pět desítek vojenských i politických činitelů bosenských Srbů, v čele s Mladičem a někdejším prezidentem Republiky srbské Radovanem Karadžičem.