Takzvané imisní žalobě Novákových vyhověly v letech 2015 a 2016 Městský i Krajský soud v Brně. Dovolání města pak loni odmítl Nejvyšší soud. Verdikt Brnu přinesl povinnost značně snížit hlučnost pořádaných akcí.

Představitelé magistrátu i radnice Brno-střed rozsudek opakovaně označili za příliš přísný, až přehnaný. V ústavní stížnosti město poukazovalo také na problém s veřejnými shromážděními typu demonstrací a protestů, které úřady příliš nemohou ovlivnit.

Podle Nejvyššího soudu ale verdikt činí město odpovědným za akce, které samo pořádá, případně pro které veřejné prostranství pronajímá.

"Bez dalšího naopak (verdikt) nedopadá na hluk pocházející od osob užívajících předmětný pozemek na základě obecného užívání veřejného prostranství či na základě ústavně zaručeného práva shromažďovacího, obzvláště pokud žalovaný (město Brno) nemůže užívání předmětného pozemku jimi jakkoliv ovlivnit," stálo v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

"S těmito závěry dovolacího soudu Ústavní soud plně souhlasí," stojí v usnesení ústavních soudců. Stížnost města označili za zjevně neopodstatněnou.

Podle Poňuchálka byla přijata opatření vedoucí k omezení nadměrného hluku. "Některé akce, které jsou doprovázeny například hlasitou reprodukovanou hudbou, se daří přesouvat na jiná místa, jako je Moravské náměstí nebo Zelný trh," dodal Poňuchálek.

Tajemník Brna-středu Štika řekl, že město bude pokračovat v současné praxi, protože za poslední rok se situace vlivem dřívějších rozsudků uklidnila. "Už v minulosti se nepatrně změnila forma některých akcí, že nejsou tak hlučné. Myslím si, že je to pozitivní jak pro městskou část, tak pro veřejnost. Rozhodnutí Ústavního soudu tak množství a různorodost akcí nijak neovlivní," uvedl Štika. Omezena je především hlasitá hudba. Na náměstí se dál konají třeba vánoční trhy nebo velikonoční slavnosti s tím rozdílem, že například cimbálová muzika hraje bez nazvučení. "Nemusel se ani výrazně redukovat program, pouze se odboural nadměrný a zbytečný hluk," dodal Štika.