Předseda senátu Radomír Koudela dnes v odůvodnění rozsudku uvedl, že se nepodařilo prokázat, že obžalovaný skutek spáchal. "Nebyl prokázán úmysl, a to i nepřímý," řekl Koudela.

Mahslon ČTK řekl, že se obchodů s řepkovým olejem účastnil, neviděl v ních však prý nic nekalého. Osvobozující rozsudek vnímá jako satisfakci. "Bojoval jsem za to, co to šlo, protože jsem se cítil nevinný, naprosto. Neměl jsem vůbec tušení, jak ten řetězec funguje. Bral jsem to víceméně jako obchod s jiným zbožím, neviděl jsem v tom nic špatného," uvedl.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu překročil odvolací soud svá oprávnění v hodnocení důkazů. Zatímco vrchní soud uložil osmapadesátiletému Mahslonovi podmínku, prvoinstanční krajský soud ho před tím osvobodil. Opětovné zproštění obžaloby dnes navrhli jak Mahslonův obhájce, tak i státní zástupkyně Pavlína Nesvadbová. Uvedla sice, že je o Mahslonově trestné činnosti přesvědčena, ale ocitla se prý v důkazní nouzi.

Mechanismus krácení daně vymysleli podle obžaloby Marcel Juřica s Jiřím Dvouletým. Další významnou postavou byl zřejmě Pavel Šenk, který obchody organizoval a řídil, úkoloval jednatele ostatních společností a sjednával nákup řepkového oleje a hutního materiálu v cizině.

Recidivista Juřica si na základě rozsudku vrchního soudu odpykává souhrnný desetiletý trest, Dvouletý sedm let a Šenk šest let vězení. V případu byli odsouzeni i Roman Fridrich na 5,5 roku a Jiří Něstreljajev a Robert Tilchert, oba na pět let vězení. Další obžalovaný, Jaromír Ptáček, vyvázl u odvolacího soudu s podmínkou. Soud u několika obžalovaných vynesl také tresty zákazu činnosti, peněžité tresty a tresty propadnutí majetku.

Obžaloba zachycuje případy od září 2011 do zásahu policie v únoru 2013. Muži v úmyslu zkrátit daň vytvořili řadu obchodních společností, jejichž pomocí uskutečňovali nákupy řepkového oleje a hutního materiálu. Nakupovali zboží z Polska, Slovenska a Německa. Přes uvedené společnosti však obchodovali se zbožím fakturačně a neodváděli řádně daň. Obžalované společnosti Mystery Group a JiMa Trade měly podle žalobce tyto činnosti zastřít. Muži tedy profitovali z nezdaněného zboží. Trestná činnost se odehrávala především ve Zlínském a Olomouckém kraji.

Dovolání u Nejvyššího soudu podali v souvislosti s předloňským rozhodnutí vrchního soudu také Juřica, Dvouletý a Fridrich. V jejich případě však bylo odmítnuto.