Trump vydal první verzi dekretu už týden po své inauguraci loni v lednu. Boj proti nelegálnímu přistěhovalectví už během předloňské volební kampaně označoval za pilíř svého politického programu. Prohlašoval tehdy, že "úplně a zcela zakáže muslimům vstoupit na americkou půdu".

Právě tato stanoviska, podle kritiků xenofobní, byla základem soudních žalob, jimž Trumpova vláda opakovaně čelila. Druhá, mírnější verze dekretu, spatřila světlo světa loni v březnu. Nynější verze protiimigračního exekutivního nařízení, která je v pořadí třetí a kterou Trump vydal loni v září, se týká občanů sedmi států - Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie, Severní Koreje a Venezuely. Podmínky migrace z KLDR a Venezuely u soudu zpochybněny nebyly. Ve třetí verzi v seznamu postižených zemí byl také Čad, ale Trump ho z dekretu 10. dubna vyjmul.

Nejvyšší soud má rozhodnout, zda dekret není v rozporu s federálními imigračními zákony nebo zda možnou náboženskou diskriminací neporušuje ústavu. Imigrační politikou Trumpovy vlády se nejvyšší soud dosud zevrubně nezabýval, na žádost Bílého domu jen posuzoval legálnost stanovisek soudů nižší instance, které prezidentské migrační nařízení blokovaly. Loni v červnu v tomto sporu podpořil vládní stanovisko.

V prosinci navíc nejvyšší soud povolil Bílému domu, aby i přes nedokončené soudní pře zatím protiimigrační dekret plně uplatňoval. Poměr hlasů byl tehdy sedm ku dvěma. Tento verdikt agentura Reuters označuje za možný náznak toho, jak nynější debata nejvyšších soudců dopadne.

Hlavním žalobcem je v kauze stát Havaj. V žalobě se uvádí, že zákaz cestování porušuje přistěhovalecké zákony USA a americkou ústavu tím, že zvýhodňuje jedno náboženství na úkor druhého. Podle Trumpa je zákon zapotřebí, aby ochránil Spojené státy před teroristy a islamisty.

Americká média a také agentury Reuters a AP se podle dnešního vývoje zasedání soudu domnívají, že Trump míří v právní bitvě k velkému vítězství. Konzervativního křídlo, které tvoří pět soudců, totiž naznačuje neochotu dekret zneplatnit.

"Pokud se podíváte na to, co bylo učiněno, nevypadá to vůbec jako zákaz vstupu muslimů," prohlásil soudce Samuel Alito, považovaný za konzervativního. Alitův kolega John Roberts zase položil otázku, zda prezident může být vůbec omezován v tom, aby podnikal cílené akce vůči krizovým zahraničněpolitickým záležitostem v muslimských zemích. Jako příklad zmínil odsouhlasení náletů v Sýrii.

"Znamená to, že nemůže, protože by to bylo považováno jako diskriminační vůči většinově muslimské zemi?" dotázal se Roberts.

Anthony Kennedy, který se názorově čas od času přiklání k liberálním výkladům, se dnes také očividně postavil na Trumpovu stranu, když odmítl postoj žalobců, kteří označují zákaz vstupu za trvalé řešení. Kennedy připomněl, že hodnocení situace je vyžadováno každých 180 dní, takže země se zákazem může být vyjmuta.

Konzervativec Neil Gorsuch, kterého nominoval Trump, vyslovil názor, že soudy by se vůbec žalobami zpochybňující zákaz vstupu neměly zabývat.