ICTY vynesl prvoinstanční rozsudek 24. března 2016 a bývalého prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) jím uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Týkají se genocidy, zločinů proti lidskosti a porušení válečného práva a zvyklostí vedení války spáchaných srbskými silami během ozbrojeného konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995.

Jediný bod, v němž Karadžiče tribunál viny zprostil, se týká genocidy v okresech sedmi bosenských měst - Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac. Právě proti tomuto rozhodnutí ICTY se obžaloba odvolala a pro exprezidenta RS, který byl z titulu své funkce vrchním velitelem ozbrojených sil, opětně navrhla doživotní odnětí svobody.

Odvolací řízení se koná u Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který z rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN převzal agendu ICTY. Stání s vyjádřením stran k odvolacím návrhům je naplánováno na dva dny. Dnes začala obhajoba, v úterý bude na řadě obžaloba.

ICTY předloni prohlásil Karadžiče konkrétně vinným z genocidy spojené s masakrem, který spáchaly bosenskosrbské síly v létě 1995 v oblasti Srebrenice, a také z genocidy související s obléháním Sarajeva. Zároveň je podle rozhodnutí tribunálu odpovědný za vyhánění, vyhlazování, vraždy, deportace, nelidské zacházení, terorizování, protiprávní útoky proti civilním osobám a za braní rukojmích.

Karadžić v písemném odvolání poukázal na "48 věcných a procedurálních pochybení", která podle něj vedla k jeho nesprávnému odsouzení za genocidu a válečné zločiny. Navrhl proto zrušení rozsudku ICTY, nebo v případě, že MICT zruší verdikt jen v některých bodech, chce snížení trestu.

"Jsme tu dnes, abychom vás požádali o změnu odsuzujícího rozsudku nad Radovanem Karadžičem a o nařízení nového procesu," prohlásil na úvod odvolacího řízení Karadžičův obhájce Peter Robinson. Prvoinstanční proces před ICTY označil za "těžkopádný megaproces, který se vymknul kontrole" a porušil právo Karadžiče na spravedlivý proces.

V první reakci na rozhodnutí ICTY se Karadžić před dvěma roky označil za oběť "politického procesu zinscenovaného s cílem démonizovat srbský národ v Bosně a jeho samého". Robinson tehdy řekl, že proces nebyl spravedlivý, protože ho vedli soudci, "kteří nevědí nic o regionu, o jeho kultuře, o tamních jazycích ani o jeho historii, a protože byl veden na základě cizího procesního práva a v cizím jazyce".

Karadžić se před spravedlností dlouho ukrýval v Bělehradě, kde se vydával za léčitele, než byl 13 let po skončení války v Bosně zadržen a následně vydán tribunálu v Haagu. Proces s ním začal před ICTY v říjnu 2009.