Spolek poukazuje na to, že dominantním důkazem pro odsouzení Balhara byla pachová stopa na místě činu. Právě pachové stopy ale coby důkaz spolek považuje za problematické. Zástupci spolku tvrdí, že mají k dispozici ústavní znalecký posudek České zemědělské univerzity v Praze, který podle nich znevěrohodňuje původní znalecký posudek v oblasti pachových stop. Závěry posudku mají být prezentovány právě při projednávání návrhu o obnově řízení.

Soud nejprve Balhara odsoudil v lednu 2016 k sedmnáctiletému vězení. Uznal ho vinným z toho, že ženu 30. září 2013 v opilosti ubil neznámým předmětem. Odsouzený ale vinu odmítl a na místě se tehdy proti rozsudku odvolal.

Soudkyně při zdůvodňování rozsudku připustila, že obžalovaného neusvědčuje žádný přímý důkaz. Chybí svědek, který by jej v době vraždy na poště viděl, není vražedná zbraň. Soudkyně ale konstatovala, že existuje řada nepřímých důkazů, které na sebe navazují a tvoří logický řetězec. Jedním z nich jsou právě pachové stopy Balhara nalezené za přepážkou pošty, tedy v místech, kam klienti normálně nemají přístup. Jedna z nich byla před trezorem, ze kterého zmizelo asi 200.000 korun, další byla i přímo na trezoru.

V dubnu 2016 olomoucký vrchní soud zpřísnil Balharovi trest o dva roky na 19 let. Balhar svou vinu před vrchním soudem znovu popřel. Neuspěl pak ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu.