Ústavní soud ale ještě nezveřejnil odůvodnění, rozhodnutí nekomentovala ani mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Stížnost směřovala proti rozhodnutím soudů všech stupňů.

Podle obžaloby zamlčel Březina valné hromadě Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) podstatnou skutečnost, že společnost Porcela Plus, kde působil taktéž v dozorčí radě, skončila v konkurzu. Podle obchodního zákoníku měl Březina za této situace odejít z dozorčí rady DPP.

Už v dovolání k Nejvyššímu soudu Březina kritizoval zvolený výklad zákona a zpochybnil také svou povinnost informovat o konkurzu Porcela Plus valnou hromadu dopravního podniku. Základní informační povinnost měl podle dovolání rejstříkový soud. Podle Nejvyššího soudu ale Březina chyboval.

"V důsledku jeho jednání akciová společnost DPP mylně předpokládala, že i nadále má právní nárok na výplatu odměny za výkon funkce v její dozorčí radě, a pobíráním těchto odměn i po zániku této funkce po dobu téměř dva a půl roku se tak obohatil k její škodě," stálo v rozhodnutí Nejvyššího soudu z konce roku 2015.

Březina zůstal v politice i poté, co rozsudek nabyl právní moc. Loni v listopadu rezignoval na post předsedy zastupitelů ČSSD v Praze v reakci na výsledek ČSSD ve sněmovních volbách v Praze.