Osmatřicetiletá Boyaová, která loni byla v katalánském parlamentu šéfkou frakce radikální separatistické strany Kandidátka lidové jednoty (CUP), vypovídala před soudcem Pablem Llarenou přes hodinu. Na otázku, zda měla mít deklarace katalánského parlamentu z 27. října o nezávislosti Katalánska jen "kosmetické" účinky, odpověděla záporně. Na rozdíl od řady svých kolegů, kteří před ní vypovídali před soudcem Llarenou, tak Boyaová neřekla, že účel deklarace byl jen symbolický.

Boyaovou přišla před budovu soudu v Madridu podpořit asi stovka příznivců z Katalánska, kteří na ni volali "nejsi sama" a "ani krok zpět". Nesli přitom volební urnu, jako připomínku říjnového referenda o nezávislosti, a mávali katalánskou vlajkou. Podporu Boyaové vyjádřil dnes i předseda katalánského parlamentu Roger Torrent. "Dnes nás reprezentuješ všechny, svoboda a demokracie proti spirále represí," napsal na twitteru.

Španělská prokuratura pro Boyaovou nepožadovala uvalení vazby podle španělských médií proto, že v jejím případě nehrozí opakování trestné činnosti ani útěk. Pro několik katalánských politiků, obviněných rovněž kvůli snahám o nezávislost, přitom prokuratura vazbu v předchozích měsících žádala. Čtyři z nich jsou už přes tři měsíce ve vazbě - exministři katalánské vlády Oriol Junqueras a Joaquim Forn a aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart.

Boyaová patří do druhé skupiny z celkem třiceti katalánských politiků, na níž soudce Llarena rozšířil vyšetřování pro podezření ze vzpoury loni v prosinci. Jako základ pro případnou obžalobu má sloužit dokument nazvaný EnfoCATs, který španělská policie nalezla v září při domovní prohlídce tajemníka katalánského ministerstva hospodářství Josepa Marii Jového.

V dokumentu EnfoCATs je vytyčena strategie katalánského vedení, jak se nově zaměřit na proces vedoucí k nezávislosti, když Madrid neuznal právo Katalánska na referendum. Píše se v něm mimo jiné, že vláda se chce vzdát jednostranného vyhlášení nezávislosti Katalánska, aby dosáhla referenda ve shodě s Madridem. Soudce Llarena chce ale dokument podle médií použít jako důkaz organizované vzpoury.

Jako první byli už na přelomu října a listopadu obviněni ze vzpoury exministři katalánské vlády, kterou několik dní předtím Madrid sesadil, když převzal nad Katalánskem přímou správu. Obviněno bylo tehdy i bývalé vedení katalánského parlamentu, který Madrid koncem října rozpustil.

V prosinci začal vyšetřovat soudce Llarena další katalánské politiky, mimo jiné Boyaovou, dále například generální tajemnici Republikánské strany Katalánska (ERC) Martu Roviraovou, členku vedení další separatistické strany PDeCAT Martu Pascalovou či katalánského expremiéra Artura Mase, který je předvolán k výslechu na 20. února.