Mužům hrozilo pět až deset let. Trojice byla původně odsouzena za pokus o podvod, podle Nejvyššího soudu ale jednání mělo být kvalifikováno jako příprava podvodu, což soud dnes v trestech zohlednil. Dupalovi uložil trest pod hranicí sazby. "Obžalovaný měl nižší pozici, byl najatý manažer pro tento úkol, nebyl motivován případným mnohamilionovým ziskem z této trestné činnosti," uvedl předseda senátu Ivo Lajda.

U druhých dvou soud poukázal na závažnost přípravy, sofistikované provedení a zejména na výši hrozící škody a míru jejich zapojení. Zohlednil však i délku trestního řízení. Kromě trestů potvrdil Svobodovi šestiletý zákaz činnosti. Vlček nesmí funkci vykonávat pět let, navíc musí zaplatit peněžitý trest milion korun.

Obžalovaní podle soudu usilovali v roce 2010 o "papírové" zprovoznění nedokončené solární elektrárny. Vznikl kvůli tomu padělaný protokol o reklamaci solárních panelů. Získali sice licenci od Energetického regulačního úřadu (ERÚ), ovšem další kroky směřující k výrobě a prodeji energie za zvýhodněnou cenu už neudělali. Přišlo se totiž na to, že elektrárna není hotová. Motivem byla snaha získat výhodnější výkupní ceny, na které solární elektrárny zprovozněné před koncem roku 2010 měly nárok. Pokud by se podvod s držovickou elektrárnou podařil, za 20 let by podle státního zástupce vznikla škoda přes čtvrt miliardy korun.

Vlček se u soudu již dříve hájil tím, že byl jen investor a na stavbu elektrárny si najal odborníky. Dupal tvrdil, že jen poslouchal Vlčkovy příkazy. Svoboda zase řekl, že ohledně licence pro elektrárnu vůbec nejednal, podle něj to byla záležitost investora. Podle soudu je ale jejich vina jasně prokázána.

V kauze byl podmíněným trestem potrestán také pracovník ERÚ Ladislav Žáček, který navštívil 30. prosince 2010 Držovice a předběžnou kontrolu podle soudu provedl "hrubě nedbale a povrchně". Pro pracovnici ERÚ Ilonu Florianovou, která licenci následně vydala, případ po zmírňujícím zásahu Vrchního soudu v Olomouci skončil zákazem činnosti.

Svoboda figuruje i v kauze solární elektrárny v Prostějově-Vrahovicích. Trest je společný za obě kauzy, podle soudu jde o dílčí jednání pokračujícího skutku. V případu Prostějova-Vrahovic olomoucký vrchní soud již dříve zpřísnil o půl roku na 6,5 roku trest Jiřímu Patykovi, jednateli společnosti Mondragone, jíž elektrárna patřila. Dalším dvěma obžalovaným potvrdil pětiletý a podmíněný trest. Svoboda odešel s trestem 6,5 roku, k dnešnímu jednání se dostavil už z výkonu trestu.