Odborníci přesto tvrdí, že počet násilných smrtí se loni celosvětově snížil, a to především díky poklesu počtu obětí válečných konfliktů. Jen dvě z pěti zemí s nejvyšším počtem zavražděných lidí, kterými jsou Sýrie, Salvador, Venezuela, Honduras a Afghánistán, si však prošly v roce 2016 válečnými boji.

Čtrnáct ze 23 zemí s mírou násilných smrtí více než 20 lidí na 100.000 osob nebyly ve válečném stavu. To se týká mimo jiné Brazílie, Dominikánské a Jihoafrické republiky. Autoři upozorňují, že nárůst násilí v nekonfliktních oblastech je znamením rostoucí nejistoty v těchto regionech.

Počet zabitých ve válkách přitom od roku 2014, kdy bylo obětí konfliktů 142.000, každoročně klesá. V roce 2015 zemřelo v bojích 119.000 lidí, v roce 2016 pak 99.000 lidí. Míra násilných smrtí tak klesla ze 7,73 osoby na 100.000 lidí v roce 2014 na 7,5 v letech 2015 a 2016. V případě, že státy se začnou aktivně zasazovat o zlepšení bezpečnostní situace v zemi, může počet zavražděných nadále klesat, uvedli autoři studie.

"Počet násilných smrtí se pravděpodobně do roku 2030 zvýší na 610.000, především kvůli růstu populace... Pokud by však státy dokázaly dosáhnout výsledků zemí, které byly schopné předejít a potírat násilí v příslušných částech světa, počet mrtvých by mohl v roce 2030 dosahovat jen 408.000, což znamená, že mezi lety 2017 a 2030 by byly ušetřeny životy zhruba 1,35 milionů lidí," citoval britský deník The Guardian z výzkumu.