Dcera žila s matkou v Praze ve společné domácnosti. Silně obézní seniorka podle obžaloby upadla počátkem září roku 2015 v ložnici na zem a nemohla se zvednout, ačkoliv neutrpěla žádný úraz. Podařilo se jí doplazit do předsíně, kde jí dcera pomohla položit se na bok. Ve stejné poloze pak žena zůstala do listopadu, kdy ji dcera našla mrtvou a přivolala záchranáře. Státní zástupkyně pro obžalovanou navrhovala tři až čtyři roky za mřížemi.

Soudy dceru osvobodily i proto, že se neprokázalo, že by svým jednáním matčinu smrt způsobila. Především však vycházely z toho, že matka zdravotní pomoc dlouhodobě odmítala. Poukázaly na letošní nález Ústavního soudu, podle nějž nelze zdravotní péči vnutit dospělé a svéprávné osobě proti její vůli. Právo na vlastní nedotknutelnost totiž v těchto případech převažuje nad právem na poskytnutí lékařské péče.

Státní zástupkyně zdůrazňovala, že dceři muselo být jasné, že matčin stav je neudržitelný a že se sám nezlepší. Seniorka trpěla od konce října vysokými teplotami, posledních pět dní před smrtí údajně nepřijímala potravu a přestávala komunikovat. Zemřela v noci po svých narozeninách. Podle obhájce byla dcera vůči autoritativní matce velmi submisivní a nedovolila si nerespektovat to, že žena nechce do nemocnice.

Znalec z oboru patologie u pražského městského soudu v květnu uvedl, že rozvoji proleženin mohl zabránit včasný přesun na lůžko, odborné polohování a léčba antibiotiky. U ženy prý byla hrubě zanedbána hygiena.