Mluvčí už dříve uvedla, že jde o vyšší škodu a příčinu hasiči nezjistili, proto se požárem zabývala i policie. Specialista z oboru elektro na místě zajistil stopy a vyhodnotil je.

V budově vyhořela prakticky celá mlýnice, tedy technologická část památkově chráněného mlýna. Dva měsíce po požáru majitel mlýna požádal o vynětí mlýna z památkové péče. S tím, ale památkáři nesouhlasí.

"Základní hmota objektu zůstala zachována, a proto se v kontextu urbanismu historického jádra obce nic na urbanistické hodnotě mlýna nezměnilo. Rovněž prostorové rozložení staveb cenného souboru vodního mlýna nebylo narušeno a vzhledem ke skutečnosti, že před požárem bylo pořízeno zaměření objektu včetně interiérů, neměl by být problém přistoupit k památkové obnově vyhořelé mlýnice a tím k památkové rehabilitaci celého cenného mlýnského komplexu," vyplývá ze stanoviska brněnského pracoviště Národního památkového ústavu, které má ČTK k dispozici. Případ nyní posuzuje ministerstvo kultury. Ze stanoviska také vyplývá, že požáru vypukl týden poté, co byla domluvena prohlídka specialistou, jenž měl odborně zdokumentovat technologické vybavení mlýna.

Areál má několik stavebních fází. Nejstarší je z první čtvrtiny 18. století a končí rokem 1722, kdy umřel Michal Jan III. z Althannu. Nad vjezdem do areálu má spolu se svou manželkou Marií Josefou Pignatelli, která zemřela 33 let po něm, alianční erb. Požár ho stejně jako obytné budovy nepoškodil. Další fáze výstavby mlýna je klasicistní.

Objekt před několika měsíci změnil majitele, který plánoval jeho přestavbu a komerční využití. Podle památkářů byl záměr v ostrém sporu s památkovou péčí.