Dohoda, kterou podepsal prezident Juan Manuel Santos a lídr Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) Rodrigo Londoňo loni v listopadu, ukončila 52letý krvavý spor a prezidentovi Santosovi přinesla Nobelovu cenu za mír. Během války s vládou a pravicovými polovojenskými skupinami na jedné straně a levicovými FARC na straně druhé, zemřelo přes 200.000 lidí a miliony jich musely opustit své domovy.

Ne všichni jsou ale s podmínkami míru spokojeni. Původní znění dokonce před rokem Kolumbijci těsnou většinou odmítli v referendu, přičemž výslednou podobou schválil později parlament. Proti dohodě vehementně vystupuje kolumbijská pravice. Bývalý prezident a předseda konzervativní strany Demokratický střed (CD) o středečním rozhodnutí ústavního soudu řekl, že ignoruje vůli Kolumbijců.

"Orgány státu mají povinnost řídit se obsahem konečné dohody sepsané v dobré víře... až do doběhnutí tří prezidentských období po podpisu," zní ústavní reforma schválená soudem.

Kritikům příměří vadí mimo jiné fakt, že dokument zaručuje po nadcházejících volbách bývalým členům FARC pět křesel v Senátu a pět ve Sněmovně. Povstalecká skupina po odzbrojení založila politickou stranu se stejnou zkratkou a ve volbách tak může usilovat o další zastoupení v parlamentu. Amnestie byla v rámci mírové smlouvy udělena alespoň 10.000 bývalých bojovníků, kteří od jejího podepsání složili zbraně.