"Profesionální badatelka se mohla vyvarovat takových formulací," řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Poukázal na to, že Salmův poměr k nacismu a jeho tehdejší chování jsou předmětem sporů, proto není namístě natolik kategorická kritika. Svoboda projevu a vědeckého bádání má své hranice a končí tam, kde začínají jiná ústavní práva, doplnil Jirsa.

Dcery šlechtice, který o majetek přišel po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, napadly žalobou celkem 15 výroků Nečasové v knihách o restitučních kauzách v Čechách a na Moravě Cui bono restituce I. a II.

Krajský soud v Brně žalobě vyhověl jen z menší části a uložil Nečasové, aby jim zaslala písemnou omluvu. Zároveň měla poslat také ředitelům vybraných knihoven písemné oznámení o tom, že v publikovaných statích zasáhla do osobnostních práv Huga Salma-Reifferscheidta nepravdivými výroky.

Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí změnil a žalobu Salmových dcer zamítl. Do hry však vstoupil ještě Nejvyšší soud a znovu případ vrátil do Olomouce. Napodruhé pak vrchní soud a v omezeném rozsahu rozhodl ve prospěch Salmových. Rozhodnutí je nyní definitivní.

V důsledku se tak nakonec musela Nečasová omluvit jen za dva difamující výroky. Šlo jednak o přirovnání Salma-Reifferscheidta k Hitlerovi, jednak o výrok o vlastizradě. Omluvný dopis už dříve odeslala.

Jedna z žalobkyň Marie Salmová dnešní nález Ústavního soudu přivítala. "My jsme to nečekali. My jsme mysleli, že celý svět se staví proti nám. A paní historička bojuje proti nám už hrozně dlouho - no a pomlouvá," řekla novinářům.

Nečasová se o dopadech nálezu poradí s právníkem. Potěšilo ji alespoň to, že jeden ze tří členů senátu Ústavního soudu - Jan Musil - měl odlišný názor než jeho kolegové Jirsa a Vladimír Sládeček a sepsal takzvané odlišné stanovisko.

Salmovi potomci v minulosti tvrdili, že dotazník s přihlášením k německé příslušnosti podepsal pod nátlakem nacistů. Dotazník je klíčový pro rozhodování o Salmově poválečném občanství, a tedy také o jeho restitučním nároku. Salmové v restitucích požádali o rozsáhlý majetek na Blanensku včetně zámku Rájec nad Svitavou, dosud neuspěli.

Salm zemřel v březnu 1946, osmnáct dní po smrti mu bylo doručeno osvědčení o udělení prozatímního československého občanství. Šlo však jen o provizorium. Salmová se podle advokátky Aleny Kinclové snaží dosáhnout obnovy správního řízení o občanství jejího otce. Rozhodovat bude Městský soud v Praze.