V téže věci se na Ústavní soud (ÚS) v létě s různými podáními obrátili spoluobžalovaní Martin Jireš, Lucia Novanská, Jindřich Řehák a Václav Kovanda, který potom vzal stížnost zpět. Rath ještě v srpnu stihl podat stížnost kvůli svým výhradám k nestrannosti senátu NS, který se kauzou zabýval. Rath uplatnil námitku podjatosti, zdůvodnil ji obavou, že senát by pod tlakem veřejných vyjádření prezidenta Miloše Zemana a ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) nemusel rozhodovat nezávisle a svobodně. Hned po odmítnutí námitky Rath avizoval, že se obrátí na ÚS, což v polovině léta skutečně udělal.

NS v červnu konstatoval, že Vrchní soud v Praze, který měl vážné výhrady k odůvodnění odposlechů, porušil zákon ve prospěch obžalovaných. NS ovšem nemohl přímo zrušit verdikt vrchního soudu. Kauzou se tak nyní bude zabývat Krajský soud v Praze, kterému případ loni vrchní soud vrátil. První jednání je naplánováno na 23. října.

Rath v červnu uvedl, že se NS podvolil politické objednávce. Stížnost k NS podával právě ministr Pelikán. Je to jemnější forma 50. let, prohlásil Rath s poukazem na tehdejší politické procesy. Jeho obhájcům vadilo to, že Pelikán a poté NS zasáhli do živé kauzy, v níž dosud nepadl pravomocný rozsudek.

ÚS také stále řeší dřívější Rathovu stížnost, kterou se domáhá, aby se prezident Zeman zdržel jakýchkoliv přímých či nepřímých zásahů do jeho kauzy. Zeman na počátku roku nejprve řekl, že v případě zadržení podezřelého se sedmi miliony korun od vína mu přijdou diskuse o vině či nevině nepatřičné, a podruhé veřejně nevyloučil podání kárné žaloby na soudce Martina Zelenku, jenž odsuzující verdikt nad Rathem zrušil.

Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činnosti manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát rozsudek zrušil loni v říjnu.