Stížností se jako zpravodaj zabývá soudce Ludvík David. Zatím není rozhodnuto, řekla dnes ČTK mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Rath hodlá podat stížnost také proti vlastnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, který na podnět ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) určil, že výsledky odposlechů lze v korupční kauze kolem Ratha použít jako důkazy.

Rathovu kauzu řešil u Nejvyššího soudu senát ve složení Vladimír Veselý, Jan Engelmann a Ivo Kouřil, námitka podjatosti směřovala proti všem třem a předcházela rozhodnutí Nejvyššímu soudu ve věci samé.

Předseda senátu Vladimír Veselý tehdy uvedl, že součástí soudcovské profese je schopnost odolávat tlakům. Nelze prý pouhým odkazem na vyjadřování kohokoliv z politické sféry dovozovat, že je nutné vyloučit celý senát z projednávání konkrétní kauzy. Podobnou logikou by mohli být vyloučeni všichni soudci v Česku, konstatoval tehdy Veselý.

Prezident Zeman v minulosti uvedl, že zvažuje podání kárné žaloby na soudce, který u vrchního soudu v Rathově případě rozhodoval.

Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát ale rozsudek loni zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.

Na základě Pelikánovy stížnosti Nejvyšší soud konstatoval, že vrchní soud porušil zákon ve prospěch obžalovaných. Nejvyšší soud sice nemohl přímo zrušit rozhodnutí vrchního soudu, nicméně při opětovném projednání kauzy u krajského soudu by měl být směrodatný právní názor senátu Vladimíra Veselého, podle kterého jsou odposlechy jako důkaz použitelné.

Senát krajského soudu se znovu sejde 23. října, v plánu má zatím 18 jednacích dní.