Návrh na zahájení kárného řízení podal předseda Krajského soudu v Brně a Pelikán na to reagoval dočasným zproštěním funkce. Právě na krok ministra podal Kozák námitky. NSS se tak zabýval jak kárným řízením, tak námitkami. "V rámci rozhodování o námitkách se musel kárný senát nejprve vypořádat s tím, zda byl kárný návrh podán včas. Námitku marného uplynutí lhůty pro podání kárného návrhu ostatně vznesl Jan Kozák v obou řízeních," uvedla Dostálová.

Podle ní kárný senát dospěl k závěru, že kárné řízení nebylo zahájeno dne 22. března, kdy byl soudu návrh doručen e-mailem, ale až o den později, kdy NSS dostal návrh v písemné podobě. "V této době však už lhůta pro podání kárného návrhu, která je šest měsíců ode dne, kdy se předseda krajského soudu o kárném provinění dozvěděl, marně uplynula," objasnila Dostálová. Dodala, že k datové zprávě ze 22. března nebylo možné coby k návrhu na zahájení kárného řízení přihlédnout. "Nebyl učiněn v zákonem předepsané formě," dodala mluvčí.

O Kozákovo odvolání v minulosti usiloval někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který na něj podal i předchozí kárnou žalobu. Podle Pospíšila si soudce tehdy sám přiděloval insolvenční kauzy. O talár ale nepřišel, kárný senát mu na půl roku vzal příplatek za funkci místopředsedy. Soudce také čelil kritice například za postupy v insolvenčním řízení Oděvního podniku Prostějov.